Když tak čtu příběhy čtenářek na Žena-in, musím se někdy pousmát, jaké „problémy“ se řeší. Většinu věcí stejně vyřeší čas a my nakonec ze všech těch bojů odcházíme posíleni zkušenostmi ve stylu hesla Co tě nezabije, to tě posílí. Citové krize jsou hrozné, sama to vím, protože jsem si jimi taky prošla. Ale co je ještě horší, když se k tomu ještě přidají trable existenční…S mým bývalým přítelem jsem chodila asi dva roky, bydleli jsme nejdřív každý u rodičů, pak jsme se nastěhovali ještě s jinými známými do společně pronajatého velkého bytu, kde jsme my s Pavlem obývali jeden pokoj. Bylo to docela levné, ale na druhou stranu nám časem začalo vadit, že nemáme svoje soukromí. Tak jsme se dohodli, že si něco najdeme sami pro sebe. Jak už to tak bývá, shánění nakonec bylo na mně, že mám víc času (cha). Projížděla jsem denně inzeráty, ptala se po známých, koukala na vývěsky realitek, až jsem naše hnízdečko našla. Ne moc daleko od centra, ne moc veliké, ale zato „levné“. Tedy, pokud se 10 tisícům měsíčně dá říct „levné“. Společnými silami jsme na pronájem ale měli, tak jsme šli do toho.
Všechno vypadalo fajn, měli jsme své vytoužené soukromí, zařizovali jsme a vybavovali, aby se nám tam pěkně žilo. Což o to, žilo se nám dobře, ale nějak to začalo skřípat mezi náma. Po jedné takové hádce se Pavel sebral, sbalil si do krosny pár nejdůležitějších věcí a šel bydlet zpátky k rodičům. Ještě mi zavolal, že se někdy staví pro zbytek. Že je mu to líto, ale že si potřebuje utřídit myšlenky, že se vlastně ještě nechce vázat a že budeme kamarádi… Hrůza! V jednu chvíli ztratíte přítele a ještě navíc zůstanete sama v bytě, který si nemůžete dovolit! Problém je, že s domácím jsem domluvená na tříměsíční výpovědní lhůtě. Prosila jsem, jestli by to nešlo zkrátit, ale tvářil se, že je mu to fuk, co mám za problémy. Snad prý, kdyby se nový nájemník náhodou sehnal dřív, jinak to holt musím ty tři měsíce nějak zvládnout. To jsem teda zvědavá jak! S mým platem 14 tis. hrubého…
Jana V.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Názory jsou tady různé. Asi to Jana bude muset nějak zvládnout, co jiného jí zbývá?
Jarka: Ty jsi měla vždycky jen ty nejhorší problémy? Pro každého je problém něco jiného a až časem zjistí, že vlastně např. ten problém, co si myslel, že je největší, je ten nejmenší. Ale to je život ne? A ten si musí každý postupně prožít.
No vzhledem k tomu, že dělám v realitce, tak vím, že musí být písemná smlouva s majitelem, kterou podepisují /a jsou tam zaneseni/ oba lidé, kteří v bytě bydlí. S oběma je vedena stejná smlouva, oba ji musí dodržet. Já bych platila svou část nájemného a nájemce musí tu druhou část vymáhat po příteli. Teda pokud máte takovoudle normální smlouvu.
Úplně souhlasím s Jakubem. Ať už máte sepsanou nebo nesepsanou smlouvu jakkoliv - s nájemcem, s oběma Vašimi podpisy, mezi sebou nebo vůbec, je to od něj sprostý podraz. Pěkně bych si na něj došlápla a zeptala se ho, jak si představuje přechod ze vztahu ke "kamarádství", když udělá takovou podpásovku
. A otravovala bych ho tak dlouho, dokud bych z něj ty peníze nedostala 
To je ale pekna h... Bohužel mě v této souvislosti napadá, že jakákoliv domluva jakseříká "per huba" je k ničemu. Příště podepiš smlouvu na placení nájmu v bytě tak, že půl platíš ty a půl spolubydlící. Pokud je rozumný, pochopí to. Nikdy totiž nevíš, co se stane a tohle je vážně dost nepříjemné...
Je pěkně nezodpovědnej a dobře, žes to poznala teď (i když ti to dá zabrat), než když by bylo pozdě. Což takhle hodit inzerát do inzertních novin?? Jistě je spoustu lidí, kteří shánějí pronájem - zvlášť ve středu města. To bych zkusila. Určitě to vyjde, držím
Já myslím,že nemůže být přítel takový blbec, aby si neuvědomil, že to ze své výplaty nezvládneš. Možná chce, aby jsi za ním přišla a přemlouvala ho, aby se k tobě do vašeho společně pronajatého bytu vrátil, protože ví, že to bez něj nezvládneš.
Souhlasím s Jakubem. Každopádně je to od Tvého přítele nefér jednání. Měl by se k tomu postavit jako chlap když už se jako chlap rozhodl odejít. Jinak já osobně, pokud bych se s domácím nedohodla, přítel by nezaplatil, prostě bych se sebrala a odešla!! Jinak na druhou stranu, představ si, že by Ti stejnou věc přítel udělal když by jste měli dítě!! Problémy se neřeší sbalením věcí a úprkem domů k mamince!! Soužití dvou lidí je kompromis, řešení problémů a taky láska. Tím co udělal ukázal, že opravdu není zralý pro trvalejší vztah. Přeji hodně štěstí a pevné nervy. R
Jakub má pravdu. A určite neplatia daň z prenajímania, tak sa nebudu ani súdiť. A keby aj tak ste v tom boli dvaja. Prajem veľa šťastia.