Ideální sobota podle Petry:
Petra si občas říká, jaké by to asi bylo, kdyby byla vdaná, jako její kamarádky, a měla by tak jedno nebo dvě děti. Určitě by v sobotu někam vyrazili na výlet, třeba na nějaký hrad nebo jen tak do lesa. Tatínek by dětem vyprávěl strašidelné historky a na oběd by se zastavili v nějaké hospůdce. Večer, až by děti unavené výšlapem usnuly, poseděla by si Petra se svým mužem u láhve vína, pak by se společně osprchovali a celou noc by promilovali, když je zítra ta neděle a nemusí se vstávat… ;-)
Realita:
Petra má depku, sedí ve své garsonce a očima hypnotizuje telefon. Lituje, že se s někým nedomluvila na víkend, ale chtěla přece dokončit tu práci, co v pátek nestihla. Stejně jí nikdo nevolá. Původně chtěla vstát už v osm a pustit se do toho, aby odpoledne měla hotovo a zašla třeba do bazénu nebo do kina. Včera to ale trošku přepískla na večírku, takže ráno měla hlavu jako střep a do desíti se přemlouvala, aby vylezla z postele. Teď už sice nějakou dobu předstírá práci, ale každých dvacet minut odbíhá k ledničce pro kousek sýra nebo pro pití, nesoustředěně přehazuje cédéčka v přehrávači, protože jí žádná hudba nesedne. Nejdřív byla naštvaná, že venku prší, protože to má pak ještě horší náladu a cítí se sama. Pak vykouklo sluníčko, což ji rozčílilo ještě víc, protože venku je teď tak hezky a ona tady trčí a musí dodělat tu práci. Blíží se večer, ale ještě to zdaleka není hotové. Rozhoduje se, že bazén odloží na zítra nebo na pondělí. Do kina se jí samotné nechce a v televizi nic nedávají. Tak si skočí do videopůjčovny a večer stráví sledováním nějaké bezduché komedie…
Ideální sobota podle Pavly:
Pavla občas lituje toho, že se vdávala tak mladá. Děti jsou fajn, ale je kolem nich pořád tolik práce. Zavře oči a sní: kdyby byla svobodná, určitě by bydlela sama. Měla by třeba pronajatou garsonku. Maličkou, ale hezkou. Každý večer by vyrážela do města s přáteli, tancovat, popít nebo do kina. A v sobotu by dlouho spala. Nejmíň do desíti. Pak by si udělala pleťovou masku a manikůru nebo by se natáhla na balkón s knížkou. Taky by si mohla zajít zaplavat nebo do fitka. S kamarádkou. Odpoledne by byla fajn romantická procházka v parku. S ctitelem. Je přece jaro! Pak večeře v nějakém stylovém podniku. Tanec. Víno. Svádění. Noc plná vášní. A ráno snídaně do postele. Ale nejdřív tak v devět. :-)
Realita:
Pavla je celá rozlámaná, protože do dvou do rána žehlila u televize a v noci se mladší Honzík pořád budil, asi na něj něco leze. A ráno ji Kristýnka probudila v sedm, že má hlad, a to přitom do školy nikdy vstávat nechce. Snídaně pro celou rodinu. Pak honem na rodinný nákup, manžel zase prskal, že bude všude spousta lidí. Oběd si naštěstí předvařila včera v noci, než šla spát. Tak honem prostírat, pak umýt nádobí a na rodinný výlet. Jako vždycky dohadování kam se pojede, nakonec se jede do ZOO. U pokladny dostane od muže vynadáno, že zapomněla vzít foťák. Lístky stojí majlant. Děti po půl hodině fňukají, že je bolí nohy, chtějí pít a jíst, manžel taky. Pak Pavla poznamená, že by bývalo bylo lepší, kdyby zůstala doma, že zatím mohla něco udělat. Rozpoutá se scéna, ve které je osočena, že nemá smysl pro rodinu a že dělat něco může přes týden, kdy je muž v práci. Zbytek výletu s ním radši nemluví, aby zase nebyla hádka. Napětí by se dalo krájet. Tatínek se snaží zachránit situaci a ukazuje dětem gorilu. Kristýnka řekne, že to je nuda, dostane pohlavek a zbytek výletu taky nemluví. Honzík si při čůrání u stromu namočí do boty a otravuje, že to studí. Následuje návrat domů, atmosféra dusná, asi bude bouřka…
A co vy? Jak vypadá ideální sobota podle vás? A jaká je realita?
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Simba: No to je jasný, že o víkendu nebudu mít nataženýho budíka
Ťapina: a nebo spíše spát dokud se tělíčko samo nevzbudí, pak snídaně do pelíšku a procházka někam ven a uvařená večeře s šampíčkem
Ideální víkend? Nějaký pěkný výlet do přírody, večer pohoda u filmu a
Proč jsem s nima, když prožívám takové víkendy?
Protože jsem to obrátila. Uklízím o víkendu, kdy se mnou stejně nikdo nikam nejde, to jdu leda večer s malým dělat ohýnek k babičce, když je hezky a mého drahého si vychutnávám přes týden, kdy je hned po práci chvilku můj (asi v 19.00) a občas, když nejde hned po kávě pracovat, jdeme navštívit nějaké známé, buď autem a nebo pěšky procházkou. Takže takové malé ukradené kousky romantiky a štěstí mám.
to Mary: nevím kolik máš roků, že se ptáš, proč s něma jsem, když víkendy nejsou podle mého. Ale asi málo, jinak bys věděla, že najít spřízněnou duši je tak těžké, že když ji máš, tak ledacos překousneš.
Uklid přes týden?? a kdy?? denní program, vstávám v 5,sprcha, snídaně a svačina dětem, ve 3/4 na šest do práce, práce od 6.30 do cca 15. hodin, vyzvednout dceru z družiny v 16.h.(2.třída), udělat úkoly (cca 2 hodiny). Zkontrolovat dětský pokoj, aktovky, připravit dětem večeři, po očistě děti je uložit a zbývá čas na žehlení či šití. Program Pondělí-pátek den po dni stejný. Syn má sice 15, ale krom školy má i odpolední aktivity, související s přípravou na střední školu a budoucí povolání. Muž - no asi jako v hlavním dnešním článku o sportovcích, jenže to je sportovec aktivní, a jsme kvůli tomu ve křížku, rozvod za rohem, jeho sobeckost na prvním místě. jak tedy prožívám víkendy? ráno v 7 budíček, snídaně dětem, nakoupit, pouklízet, oběd, odpoledne procházka s dětmi, když vyjde chvilka tak si zajdu zacvičit, večer jsem ráda, že si po celotýdenním martýriu sednu a kouknu na TV, nebo si vezmu časopis či knihu, poslechu hudbu. Nedělní dopoledne - úkoly dětí, vaření, výlet, procházka s dětmi. Děti mi pomáhají jak s úklidem, tak s prádlem-žehlení, s vařením. Muž-no už jsme ve fázi, kdy si vaří každý sám. Někdo si řekne, že se mám co otáčet. Ano mám, na den mám na útratu 120,- Kč a když se dětem rozsypou boty, tak nevím, zda plakat či se smát. Ale vůbec si nestěžuji. Jsem ráda, že mám dvě krásné, zdravé a chytré děti a i když jim nemohu dát vše, co mají vrstevníci, mohu jim dát to hlavní mateřskou lásku, porozumění. A jestli si užívám nebo ne, to je irelevantní, neříkám, že jsem štěstím bez sebe, ale když tak koukám kolem, mohlo by být ještě hůř.
Matiee: Vis, jsou holt i taci, kteri jsou presvedceni, ze o vikendu ma rodinka proste byt spolu, at to stoji co to stoji, prote se to tak slusi... a Tvoje potreby trochu si oddychnout od domaciho kolotoce a byt chvilku sama nebo s kamaradkou jsou jim mirne receno cizi... Bohuzel.
hanel...smarja..v Nedeli...jsem to ale truhlik
méďo...v pátek večer?
To si ten víkend pěkně prodlužuješ...
ja myslim, ze nejskvelejsi vikend je ten, kdy si v patek vecer reknu...to byl paradne prozitej cas
...potrebuju este jeden vikend za zotaveni......takovy to lenoseni v posteli je sice fajn, ale to jsem na sebe v Ne vecer tak max nastvana
A stejně na sebehorší výlet, procházku po letech vzpomínáme jako na bezva podnik...máme totiž pocit, že jsme byli někde spolu, něco jsme prožili, užili se...je na co vzpomínat.
Souhlasím s tím, že asi nikdo není úplně spokojený s tím, co má.
Já osobně neprožívám každý víkend podle mých představ, ale pár takových hezkých se najde.
Člověk asi nemůže od života chtít samé ideální situace.
Žijeme teď a je pouze na nás, jak si svůj život zařídíme. Někomu ke spokojenosti stačí trochu si pospat 
, někomu pomilovat 
a jinému si pořádně zasportovat 
. Ještě štěstí, že máme každý představu o krásném víkendu jinou!! Přeji hodně spokojenosti a všechny moc zdravím. Radka
já si taky myslím, že skoro nikdo není spokojený s tím co má. Ale já si své víkendy představuju jinak než je prožívám. Ráno si nepospím, protože jsem probuzená hlukem dítěte (ne mého). Pak vařit, uklízet a když je vše hotové a já chci jít ven, tak si můj přítel a jeho syn sednou každý k počítači a já si musím půjčit psa od sousedů, aby se mnou někdo šel ven nebo si lehnu k telce.
.
Čili nejsem ani vdaná, ani nemám dítě, a měla bych mít klid a romantiku a mám
Představovala bych si výlet někam do lesa, na hrad nebo ZOO a jídlo někde v restauraci nebo v bufetu na stojáka a tradá dál. Ale tyhle výlety v kruhu rodinném podnikat nemůžu. Když moc chci jedu s kamarádkou. Jsem špatná, že nejsem spokojená?
No je to jasné - každý chce vždycky prostě to, co nemá...