Lilek neboli baklažán je významnou složkou středomořské kuchyně. Je to zelenina, která je teprve v posledních několika letech k dostání na pultech běžných obchodů s ovocem a zeleninou. Ne každá hospodyňka lilek k vaření používá a ne každá ho zná. O tom svědčí to, že jsem nedávno zaslechla v zelenině nějakou ženu, jak žádala prodavače, aby jí ještě přidal dvě „ty fialový vokurky“.
Kdo lilek okusil, ví, že je skvělý. Dá se plnit, grilovat nebo přidávat do různých masových směsí či obalovat jako řízky. Vegetariáni se bez lilku vůbec neobejdou. Kdo jí lilek, zcela jistě zastává cestu zdravého životního stylu a je „in“. Mimochodem, z našich slavných osobností je významnou vyznavačkou lilku Sabina Laurinová, prý se po něm může utlouct.
Když si ho budete chtít koupit, zaplatíte za něj poměrně hodně peněz. Když si ho budete dávat v hospodě, zaplatíte za něj nehoráznou sumu. Takže nejjednodušší řešení je: vypěstujte si ho sami.
K pěstování je nejlepší zvolit chráněná, teplá místa s kvalitní humusovitou zeminou. V našich podmínkách je nejlepší pěstování ze sazenic. Sazenice pěstujeme v truhlíkách do dubna při teplotě vyšší než 18 stupňů, v dubnu přesazujeme do pařenišť a koncem května se dávají lilky do volné země. Sázíme do vzdálenosti 30 - 40 cm od sebe, aby měly rostlinky dostatek prostoru. Plody na jídlo sbíráme ještě ne úplně zralé, naopak na semínka necháváme dozrát a semínka pak sušíme na slunci.
TÉMATA:
DŮM A BYT