Dnešní díl seriálu se bude věnovat vyvrcholení celého procesu namlouvání – slovy biologa: fázi, kdy prekopulační aktivity přecházejí v aktivity kopulační. „Lidštěji“ řečeno – dnešním tématem je pohlavní styk.

V této fázi se projevy důvěrnosti prohlubují. Když se dvojice objímá a zkoumá vzájemně svá těla, nevědomky tak zjišťuje i stupeň fyziologického vzrušení. Dějí se čtyři věci najednou – stále více se dovídá jeden o druhém jako o jedinci; pohlavně se vzrušují; pohlavně vzrušují jeden druhého a dávají svá vzrušení do vzájemného souladu.
U našeho druhu je synchronizace pohlavního vzrušení velmi důležitá. Když totiž nastane orgasmus u muže i ženy současně, je to silný, společný citový prožitek, který mezi nimi ještě více posiluje pouto přitažlivosti. Zároveň je také největší naděje na úspěšné oplodnění.
Není vždy snadné, aby se tento dvojí orgasmus podařil, protože samec většinou dosahuje vrcholu dříve než samice. U mladých samců je to běžné, ale není to příliš vážný problém, protože jsou téměř vždy schopni ejakulovat několikrát krátce za sebou, čímž dají samičce čas dospět k vyvrcholení. Starší samci toho obvykle nejsou schopni, ale vyrovnávají to tím, že jim trvá mnohem déle než dosáhnou vyvrcholení. Samice je tedy s největší pravděpodobností silně vzrušena ještě než je sexuální styk úplně dokonán.
Jakou podobu má toto vzrušení? Jakými změnami prochází mužské a ženské tělo? U obou pohlaví dochází k překrvení cév. Jsou to zejména cévy, které leží blízko tělního povrchu a v důsledku toho je kůže prokrvená a drobnější viditelné části stavby těla se zvětší a naplní se krví.
Pocity, vyvolané těmito změnami, jsou silně smyslné. Objeví se pocit horka a zvýšené citlivosti na povrchu celého těla. Na prsou se může objevit světlé sexuální zčervenání. Vzpřímí se prsní bradavky. Zvětší se nos. Také se zvětší ušní boltce a stanou se citlivými na laskání ústy. U ženy se zvětší a zčervenají rty i stydké pysky na pohlaví. Jsou velmi citlivé i na ten nejlehčí dotyk. Ňadra se zvětší až o dvacet pět procent. I mužovy rty se stanou citlivějšími a penis se plní krví, dokud tlak krve není tak velký, že penis ztvrdne a úplně se vztyčí.
Penis člověka je zvláštní konstrukce. Ostatní primáti mají „os penis“ – malou penisovou kost, s jejíž pomocí mohou mít samci erekci snadno a rychle. Jakmile se začnou vzrušovat, kost uvede penis do zvednuté polohy. U lidského samce tato kost zanikla. Zdá se, že tento jedinečný lidský rys je součástí zpomalování kopulačního procesu. Muž musí být velmi vzrušen, než se jeho penis dostatečně ztopoří a může vniknout do pochvy. Jestliže je ve velkém stresu, nebo je nemocný, bude pro něj mnohem těžší dosáhnout erekce, než kdyby mu v tom pomáhala penisová kost, která by mohla vstoupit do činnosti již při tom nejmírnějším záchvěvu pohlavnosti. Tento evoluční „handicap“ ve svém důsledku zajišťuje, že lidští samci, kteří zdárně kopulují, jsou také fyzicky zdatní a zdraví, a proto jsou vhodní jako kandidáti na budoucí rodičovství. Takto je lidský penis bez kosti velmi spjat s vývojem párového pouta a rodičovské péče.
Kromě toho je lidský penis při úplném vztyčení nejen délkou, ale i šířkou mnohem větší než u ostatních primátů. (Například ztopořený penis gorily je dlouhý pouze pět centimetrů a je to jen tenký bodec.) Toto zvětšení délky evidentně souvisí s prodloužením kopulačních pochodů u člověka a drážděním samičky k úplnému a silnému orgasmu, tedy něčemu, co je jiným samicím primátů odepřeno. (Jak šimpanzům tak gorilám trvá soulož pouze patnáct vteřin.)
Obdoba samčího penisu u lidské samičky – poštěváček – se při sexuálním vzrušení také vztyčí. Je v něm mnoho nervových zakončení a jeho stimulace při pohybech pánve vpřed a vzad značně zesiluje vzrušení ženy.
Lidská dvojice, opatřená touto bohatě vypracovanou výbavou, přistoupí k líbání, tisknutí, hlazení, laskání... až do stavu nekontrolovaného pohlavního vzrušení. Namísto letmého spojení, ejakulace a odloučení, běžného u většiny ostatních primátů, se člověčí milenci objímají, svíjejí jako v křeči a sténají dlouhotrvající rozkoší. Skutečnost, že je to společně prožívaná rozkoš intenzivního druhu, zásadně napomáhá vzniku párového pouta. Tím pomáhá zajistit oplodnění a zvyšuje naději ne úspěšnou výchovu potomstva, při které může doplnění obvyklé mateřské péče péčí otcovskou hrát důležitou roli pro uchování dětí při životě.
Na začátku závěrečné kopulační fáze pohlavního aktu je překročen důležitý práh, kdy je penis, nyní asi o osm centimetrů delší než v klidovém stavu, zasunut do vagíny. V té chvíli se podrážděná vagína prodlouží a roztáhne. Pohlavním vzrušením se začne produkovat více sekretů, které navlhčí pohlavní orgány, a tím je zajištěno, že pohyby mužovy pánve jsou uvolněnější a účinnější.
Při všech těchto dějích stoupá krevní tlak a tep a prohlubuje se dech. Když se blíží orgasmus, bije srdce dvakrát rychleji než normálně. Krevní tlak se rovněž zdvojnásobí, tělo se silně potí a dýchání se stává hlasitým a namáhavým, jako by souložící pár běžel o závod.
Když žena prožívá orgasmus, její vagína se rytmicky stahuje v intervalech po 0,8 vteřiny. Když muž ejakuluje, mají stahy penisu, z něhož vystřikuje sperma, přesně stejný rytmus. Znamená to, že současně pociťovaný orgasmus může být sladěn do ohromující přesnosti a může tak vyvolat silný duševní pocit „jednolitosti“.
Tak tedy vypadá model sexuálního chování našeho druhu. Jestliže tomu říkáme „milovat se“, máme pravdu. Skutečně tomu tak je. Bohatost našeho milostného chování nám velmi dobře poslouží při tom, co následuje – nejdelším rodičovském období, jaké je známo v celé živočišné říši.

Jestliže je párové soužití v našem živočišném druhu tak důležité, vyvstává samozřejmá otázka – Proč se tak často rozpadává? Proč je tolik sexuálních trojúhelníků, nevěr, rozchodů a rozvodů? Proč nejsou lidští dospělci naprogramováni na věrné, trvalé spárování? Jestliže je potřeba tohoto svazku tak silná, proč je pouto tak slabé? Těmto otázkám se budeme věnovat v dalších dílech našeho seriálu.
Reklama