Svého muže jsem si před deseti lety brala jako boubelka. Měla jsem prsa čtyřky a byla jsem to, čemu se říká „krev a mlíko“. Dostavovali jsme v té době domek, pak přišly děti a do toho jsem ještě chodila na půl úvazku do práce, aby bylo z čeho splácet dluhy. Nevím, jestli to bylo těmi starostmi, ale zhubla jsem za pár let snad o 15 kilo. Já sama jsem se tím nějak netrápila. Naopak, byla jsem docela ráda, že můžu konečně nosit vypasované kalhoty a trička na tělo. Stížnosti ale přišly ze strany mého manžela. Od té doby, co jsem hubená, mu na mě pořád něco vadí. Když se třeba milujeme, vyčítá mi, že mi jsou vidět žebra a že na moje prsa by si měl vzít lupu. Pořád mě nutí do jídla a když někde vidí nějakou buclatou ženu, hned mi ji dává za příklad. Došlo to tak daleko, že už se mi s ním ani nechce spát, protože nemám chuť poslouchat ty věčné řeči.
Chci tím jen říct, že ten problém, co popisovala XY dobře chápu, i když ho znám tak trochu z opačného konce.
Jindra
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY
Nový komentář
Komentáře
Kéž bych tak já trošku zhubla. Určitě bych se mu líbit nepřestala, to vím.
Jindro, nebude to třeba tím, že je teď ve vztahu nejistý? Nezačíná žárlit?
a zhubne-li, pak si delaji starosti o jeji zdravi :-)) jsem zapomnela dodat...
to se stalo jen dvema kamaradkam, ale bylo pekne, jak se dohadovaly se svymi drahousky, hlavne jedna, ze je v poradku, ze proste jen po nemoci - pri teplotach nemela hlad :-) - trochu zhubla a ze se to samo zase spravi :-)))
Teda takovou starost bych nechtela mit, patrim mezi ty zdrave slovansky tvarovane postavy :-))
) a ne postavou..
, kteri jsou uzasni, kdyz se nahodou divky trapi tim, ze pribraly, jsou oni naopak poteseni, protoze maji tech svych zlatusek o kousinek vic (nejsou to zadni uchylove, jak by to mohlo vyznit, proste jsou to panove, kteri si vazi sve pritelkyne, chce-li zhubnout podpori ji, ale jen pro jeji pocit a bez nesmyslneho dietniho sileni 
)
Rozhodne bych to videla tak, ze by manzel mel prijmout zenu takovou jaka je, prece nezije s nekym, kvuli tomu, ze ma modre oci.., ale s nekym, kdo je osobnost, nekym, koho si vazi (ne doslova
Mankote, vzdyt on uz urcite taky nevypada jako superatlet (jestli tak kdy vypadal)...
Hm-hm-hm. Nastesti mam ve svem okoli dost pripadu, vice-mene i meho broucka
Evelinko, naklonovat? No to se mi nejak nezdá - mám strach, aby se to pochopeni a tolerance nestali tak beznou veci, ze mi holky je nebudeme umět pochopit
Ale možná je to zbytečná obava, takže pošli zkumavku s fyziologickým roztokem a pokud to klonování zvládneš doma v kuchyni, tak ti pár buněk pošlu 
Mamina, tohle je príma řešení. Kdo si nás neváží, tak proč s ním být, co?
Jednoduše řečeno: nebudeme dumat nad tím, proč neocení spokojenou ženu, ale pohlédneme se po takovém, který to ocení
Vanesso, taky jsem hezka ceska prdelka, jak rikas
a muj milacek je take takovy, jako ten tvuj-kdyz chces hubnout, hubni, ale ja na tobe miluju každé deko. Ne aby si nejedla, to si radeji zacvič, jestli chceš, budu cvičit s tebou, abych ti trochu pomohl. Ale neblbi s nejedenim. Hezky papej 
Prostě drahoušek. Tak si říkám, o co to máme my dvě na světě jednodušší? O moc - máme někoho, kdy nás miluje takové, jaké jsme 
No ale proč to neocení, má nás vůbec takový muž, kterému se nelíbíme, jaké jsme, rád?
A co s mužem, který nás nemá rád?
Většina mužů tohle dělá ale spíš ze žárlivosti a ze závisti.
Jindro, již ve více příbězích lze vystopovat to, že ženy se trápí tím když je muži neoceňují tak jak by si ony přály. Snad v nás pracují nějaké prastaré geny, které nás nutí hledat ocenění u muže, kterého máme rády a strašně se nás dokáže dotknout to, když naši snahu prostě neocení.
Jestli jsi ty spokojená se svou postavou, nevím proč bys najednou měla měnit své stravovací návyky a přibírat a tím vlastně ztrácet svoje sebevědomí. Když se bude muž zase obírat tvou postavou na rovinu mu řekni, že jsi spokojená, prostě ti to takhle vyhovuje, a jestli on má problém, tak ať ho řeší. Kdyby nepřestal, můžeš mu klidně povědět, že sis ho brala kvůli jeho "kudrnatejm" vlasům, a když je teď nemá, tak se kvůli tomu přeci rozvádět nebudeš. Na něco jistě přijdeš, někdy stačí zahrát ostrou písničku.