„Už nejsem ta veselá holka. Je ze mě uzlíček nervů,“ napsala čtenářka.
„Už nejsem ta veselá holka. Je ze mě uzlíček nervů,“ napsala čtenářka.
Je mi 29 let a mám takový problémek. Začínáme s přítelem podnikat a
náš kolega nás v tom nechal samotné. Přítel jezdí pracovat a já jsem
na všechno zůstala sama. Každý o mně říká, že jsem silná a taky hodně
lidí si ke mě chodí pro rady, protože vědí, že jim řeknu po pravdě, co
si myslím a dokážu jim poradit. Ale teď na sobě cítím, že se nedokážu
odlepit od země a pomalu, ale jistě se hroutím. Myslím si, že nezvládnu
podnikání.
Už nejsem ta veselá holka, ale jen se ze mě stává uzlíček
nervů. To se samozřejmě odráží i v mém osobním životě. Kolikrát se
neovládnu a ublížím svému příteli a potom toho strašně lituji a
omlouvám se mu. Samozřejmě jsou v tom i peníze. Nechci být ta hnusná a protivná holka, ale chci se zase smát a těšit se z každého nového
dne. A to nejhorší je, že ztrácím sebevědomí!!! Chci se povzbudit, ale
už nevím jak. Na přítele chci být milá a ne nepříjemná.
Poradíte mi?
D.
Reklama
Reklama
Nový komentář
Přispět do diskuze můžete po ZAREGISTROVÁNÍ a
PŘIHLÁŠENÍ,
nebo přihlášení přes Facebook
Přihlášení
Komentáře
Ťapina
Dopřála sis někdy odpočinek, nebo se pořád jenom honíš? To se nedá věčně vydržet.
Simba
Je toho na tebe moc, z podnikání bych odešla.
*daisy*
No, sama nepodnikam, ale videla jsem na nekolika lidech kolem sebe, kam to muze vest. Znici to cloveka samotneho, stane se otrokem prace, a toho, co jeste musi, takze uz nevi, co je to radost, smich, porad neco resi... Chce to zvolnit, jinak se zhroutis, a Tvuj zivot taky. Protoze automaticky vysokym pracovnim nasazenim trpi vztahy s prateli. Takze pekne si sednout a popovidat s pritelem. A jestli to bude nutne, tak bych odhodlana jit "od toho", tj. od podnikani. Pak uvidis, co dal. Doufam, ze bude vsechno OK, ale vazne to chce resit to, ne se tvarit, ze to "samo" nejak dopadne..Dopadne, ale nedobre pro Tebe, Tvoje zdravi..
Nový komentář
Komentáře
Dopřála sis někdy odpočinek, nebo se pořád jenom honíš? To se nedá věčně vydržet.
Je toho na tebe moc, z podnikání bych odešla.
No, sama nepodnikam, ale videla jsem na nekolika lidech kolem sebe, kam to muze vest. Znici to cloveka samotneho, stane se otrokem prace, a toho, co jeste musi, takze uz nevi, co je to radost, smich, porad neco resi...
Chce to zvolnit, jinak se zhroutis, a Tvuj zivot taky. Protoze automaticky vysokym pracovnim nasazenim trpi vztahy s prateli. Takze pekne si sednout a popovidat s pritelem. A jestli to bude nutne, tak bych odhodlana jit "od toho", tj. od podnikani. Pak uvidis, co dal. Doufam, ze bude vsechno OK, ale vazne to chce resit to, ne se tvarit, ze to "samo" nejak dopadne..Dopadne, ale nedobre pro Tebe, Tvoje zdravi..