Mám dvouletou dceru a od té doby, co jsem odešla na mateřskou, jsem s ní pořád doma. Nedávno jsem dostala zajímavou pracovní nabídku, ale problém je v tom, že nemám hlídání. Jedná se o nárazovou práci, tak asi na půl úvazku. Maminka by mi ráda hlídala, ale chodí ještě do práce. V jeslích nemají místo a na školku je Táňa ještě malá. Uvažovala jsem i o chůvě, ale mám několik zásadních pochybností.
Za prvé se bojím, že dopředu neodhadnu, jaká chůva je, jestli je spolehlivá a pečlivá. Když se obrátím na agenturu, možná mi nabídnou slečnu i s kvalifikací sestřičky, ale řekla bych, že to bude drahé a navíc žádný diplom o vás neříká, že jste dobrá. Máte prostě jen papír na vzdělání. Moje kamarádka si sehnala chůvu přes známé, kterým hlídala dítě dřív. Je to super ženská a kamarádka se nebojí dítě s ní nechat třeba celý den. Věří jí. Já si ale pořád nedovedu představit, že by se o moji dceru staral někdo cizí. Co když se něco stane? Nemohla bych se nikdy vyrovnat s tím, že za to vlastně můžu já, že jsem dítě nechala hlídat. Na jednu stranu by bylo i pro moji další práci prospěšné, abych začala zase pomalu pracovat, ale nevím, jestli ještě nemám počkat. Taky si nejsem jistá, jestli pak nebudu stejně vydělávat jen na chůvu. Kolik se dneska tak chůvě platí? Máte někdo zkušenost, jak se pozná dobrá chůva? Kde se berou, když nemám známé nebo příbuzné na hlídání?

Vendula