Když se blížily Vánoce, všichni jsme sborem prohlašovali, že je děláme hlavně pro děti, pro tu radost v jejich očkách, když pod stromečkem najdou to, po čem touží. Ve jménu tohoto poslání jsme až do 23. prosince večer plenili obchodní domy a hračkářství v touze vyhovět, potěšit, zalíbit se. Ježíšek přece nesmí zklamat. To mnohé děti velmi dobře vědí, takže už od prázdnin sepisovaly dlouhé seznamy, nad kterými se pak sešla rodinná rada a ta se o dary dělila v poměru, který určila hlava rodiny.
Mnoho lidí si myslí, že čím více dárků a čím dražších dítě dostane, tím větší radost bude mít. Obvykle je to ale docela mýlka. Hromady hraček pod stromečkem mohou samozřejmě prvotně vzbudit jásot a nadšení, ale po dvou hodinách nekonečného rozbalování taky mohou způsobit únavu až otupělost potomka, který pak už jen věci mechanicky vyrvává z balicího papíru a bez jediného pohledu je odkládá vedle sebe. Aby pak nakonec zcela vyčerpán kolem půlnoci odpadl. Hodně dárků nebo dárky očividně extrémně drahé mohou také v dětech vzbuzovat pocit nepatřičnosti, který kalí jejich radost. Na druhou stranu málo dárků nebo balíčky skrývající pouze nové slipy, ponožky a penál do školy také mohou být zdrojem frustrace.
Z vlastní zkušenosti rodiče vím, že nakonec stejně dražší dárky nějak „zapadnou“ a darem číslo 1 je pro dítě nějaká docela obyčejná a levná záležitost jako sponka do vlasů, angličák nebo knížka.

Jak Vánoce prožívaly vaše děti? Měly pod stromkem haldy drahých darů, použil Ježíšek zlatou střední cestu nebo se nadělovalo jen symbolicky? Jaký dárek byl pro vaše dítě letos největší bombou?
Reklama