Mám jednu známou, která je mírně řečeno hodně společenská. Ráda se seznamuje s muži, flirtuje s nimi a randí, i když sama je už léta vdaná a má děti v dospělém věku. Nedávno mě zase dostala svojí sexuální příhodou. Seznámila se na nějakém večírku se sympatickým chlápkem. Popili spolu, poflirtovali a nakonec si vyměnili e-mailové adresy. Následovala korespondence plná vášní a pak také rande. Když mi kamarádka líčila, jak šli na večeři a pak do parku a pak se vášnivě líbali, ptala jsem se, jestli s ním šla hned na první schůzce do postele. Ona se na mě pohoršeně podívala a řekla: „Blázníš? Na první schůzce? Nikdy. Jenom jsem mu to v tom parku udělala pusou…“
Tahle historka mi připomněla orálně-sexuální příhodu, o které jsem slyšela vyprávět od některé ze svých kamarádek. Stalo se to před léty, za dob středoškolských studií a šíleně divokých nočních pařeb. Tři holky tehdy jely taxíkem z mejdanu a nějak se jim nedostávalo peněz na zaplacení, tak se jedna z nich k údivu zkárovaných spolužaček čile pustila do díla a pana taxikáře uspokojila ústy. Když se pak ostatní dívky ušklebovaly, jak to mohla udělat, ohradila se: „No, co? Dyť jsem se s ním nelíbala!“
Je to zvláštní. Pro některé ženy je orální sex třebas se stálým partnerem nepřekonatelnou překážkou a už jen při vyslovení slova „kouřit“ jim skáče ruměnec do tváře, jiné bez mrknutí oka orálně uspokojí chlápka, o kterém sotva vědí, jak se jmenuje…protože se s ním přece nelíbaly…

Jak o téhle „sexuální kapitole“ smýšlíte vy? Myslíte si, že orál je něco míň než polibek? Napište svoje názory nebo zkušenosti.
Reklama