Když jsme se před deseti lety brali, všimla jsem si, že můj muž upřednostňuje některé sexuální praktiky, které jsem předtím nikdy nepoznala na vlastní kůži. Toužil mě přivazovat a poutat, někdy mi při milování trochu naplácal nebo mě pokousal tak, že jsem měla dlouho modřiny. Připadalo mi to někdy vzrušující, jindy jsem mu prostě vyhověla, aby byl spokojený.
Během deseti let se nám narodilo dítě a mě těšilo, že náš sexuální život není nudný a všední jako u mnohých párů, se kterými přátelíme. Ale poslední dobou se stává to, že to manžel s tou sexuální brutalitou trochu přehání, je mi to nepříjemné, bolí to a začínám se trochu bát, že mi může i ublížit. Je to normální? A jak bych se měla zachovat? Když jsem ho na to jemně upozornila, divil se, že se mi to přece vždycky líbilo a teď najednou dělám cavyky.
Panda

Jedním ze základních pravidel partnerského sexu je podle sexuologů to, že povoleno je vše, co je oběma zúčastněným příjemné a co jim přináší libé pocity a uspokojení. Pokud tedy jednomu z partnerů některá sexuální praktika nevyhovuje, měl by to podle sexuologů dát jasně a zdvořile najevo. A za svým názorem si stát. Řešením tedy není například a priori vyhýbání se sexu, ale třeba výše zmíněná čtenářka by se neměla dát odradit manželovými slovy, že dříve se jí to přece líbilo. I lidé, kteří si libují v sado-maso praktikách, by si měli společně stanovit hranice, za které už nepůjdou. Dokonce i ve speciálních sado-maso salonech, kde si zákazníci mohou své erotické fantazie uspokojit i hodně „natvrdo“, se pro stanovení této hranice používá „bezpečnostní“ heslo, které znamená Stop.
Jen pro upřesnění – sadismus je odborný název pro sexuální aktivity, které zahrnují omezování osobní svobody, působení bolesti a pokořování. Velmi často se zmiňuje s masochismem, který naopak znamená sexuálně motivované upřednostňování násilí a agresivity vůči vlastní osobě. Zajímavé je, že masochismus je podle odborných pramenů jednou z mála sexuálních úchylek, kterou trpí i ženy.
Reklama