Začíná to nevinně. Hlavně si udržet váhu. Znáte to? Mluví se o tom často, ale většinou v souvislosti se ženami. A muži? Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tento problém ani jim není cizí. Nejdříve si myslíte, že to dělá kvůli vám. Pak si při pohledu na jeho tělo řeknete, že takhle by to mohlo stačit. Nemohlo. Po čase přemýšlíte, jestli to nedělá kvůli jiné. To vám vydrží dlouho. Sledujete jeho diář, kontrolujete ho (nenápadně) po telefonu a pak jste nucena si přiznat (zhruba po půl roce), že jiná v tom nebude. Spokojeně si prohlédnete jeho tělo a řeknete si, že TEDY TAKHLE to bude skutečně stačit. Nestačí. Necháte ho tedy ať si hubne, ať si běhá, ať si cvičí, ať se ničí.
Občas s ním zajdete na oběd či na večeři - pohoda. Pohoda do té doby, než vám u jídla začne vyprávět, jak po dvou knedlících už prostě FAKT nemůže. Po čase se začne divit, že VY SAMA sníte i čtyři knedlíky.....obdivuje vás??? V první fázi se tomu smějete, v druhé fázi vás začne rozčilovat, že čeká na zbytky po vás, po dětech, po návštěvách...a u toho plácá o tom, že vlastně nemá hlad, že počká až co zbyde.
Během toho čekání stojí v místnosti a hypnotizuje vaše talíře, aby toho zbylo hodně. Šílené. Ještě šílenější je, když si k vám sedne a polovinu porce vám sní z talíře, zatímco vy se snažíte se stoickým klidem dojíst. Nedojíte. Vstáváte se slovy: "Na, tak si to sežer!!!" Nesežere. ON totiž NEMÁ hlad. Nechci se sáhodlouze prodírat dalšími fázemi, kdy začne kritizovat všechny, co mají obvod pasu nad 55 cm.....včetně vás. Jen na okraj: Svého hubeného přítele v tomto stadiu, kdy mu kůže nevisí snad jen na lýtkách, už nemůžete ani vidět.
Nejhorší je fáze kdy se vy sama přistihnete při myšlence, jestli byste neměla taky... udržet si váhu. Zasmějete se. Pak se přistihnete, jak na ní stojíte. Ráno, večer, odpoledne a do finále po každé návštěvě toalety. Začínáte mít výčitky u jídla, jíst ve čtyři odpoledne se vám najednou zdá prohřeškem proti bonmotu. Přemýšlíte, co byste vymyslela, jen abyste zhubla. Rekapitulujete všechny zaručené metody přítelkyň - brutální diety, milence, cigára. ... že by drogy????
Tady některá MOŽNÁ zaklepe hlavou. Tady se MOŽNÁ některá zasměje své šílenosti. Tady si konečně většina z nás uvědomí, že nejsme šílené krávy..... A NAJDE SI MILENCE, KTERÉMU NIKDE NIC NEVISÍ...

Renata
Reklama