V 7.30 si mi stěžovala po telefonu kamarádka Zuzka na tříletého Janka. Právě prý polil novou krémovou sedačku a bílý kobereček kakaem. V 11.59 mobil oznámil horor. “Janek zapálil záclony. Jak? No, sirkama, normálně.” V 17.38 Markéta mluvila zlomeným hlasem. “Já to asi nepřežiju, ten ďáblík rozbil starožitnosti ve vitrínce, chtěl si prej pohladit porcelánový kuřátko. Tolik toho nezvládl ani náš Bufík, když byl ještě pitomý štěně.”
Mít dítě je ovšem náročnější než pořídit si štěně. Dítě sice nehryže paničce koberec, necupuje pantofle pánečkovi na kusy, zato se činí ve velkém - a netroškaří. Tu shodí památeční vázu, tu vylije inkoust na krémovou sedačku, když má štěstí a najde sirky, dělá ohníčky... Samozřejmě si nezaslouží pochvalu za podobné prohřešky, ale, pokud neuzpůsobíte svůj životní styl a interiér dítěti, nezasloužíte ji ani vy.
Jen věčný naiva by se domníval, že v roli rodiče bude žít stejně vesele a bezstarostně jako za svobodna a bezdětna. Skutečně se tím všechno změní, (dovolím si poznamenat, k lepšímu), a to i přes občasné pohromy, které váš potomek způsobí. Mnoha scénám se však můžete vyhnout. Stačí, když místo krémové sedačky zvolíte nějakou tmavší, v níž se ztratí i skvrna od kakaa. Z vlastní zkušenosti za ideální koberec považuji kropenatý melír, obsahující snad všechny barvy. Vůbec se nepozná, když v něm něco případně přibude. Pozor, v domácnosti s malými dětmi jsou tabu prosklené vitrínky s porcelánovými hrníčky a kuřátky, nedoporučují se drahé vázy. Z nábytku je nejlepší ten, který má zakulacené hrany a rohy. Omezíte tím úrazy, nebo aspoň místo tržné rány vzniknou jen modřiny. A jestli chcete u dítěte zabodovat a navíc mít od něho chvíli pokoj, znám dokonalý trik - palandy nad sebou, z nichž se sjíždí shora dolů po dřevěné klouzačce.
Do elektrických zásuvek se dostanou koupit bezpečnostní zátky, což se vyplatí, většina dětí má průzkumnické sklony. Okna se dnes dělají naštěstí i plastová, stejně jako hrnky, misky a talíře, které batole nerozbije, i kdyby se hodně snažilo.
I tak, za každý den, který váš potomek přežije ve zdraví, si připište čárku k dobru. Když dítě nemá svůj pokoj, vyhraďte mu aspoň kout, kde si bude vegetit podle svých, nikoli vašich představ. A nešilte z hluku či občasného nepořádku, šetřete si nervy. Myslete na to, že jednoho dne zaklepe na dveře puberta…

Mirjana Červenková
Reklama