Před dvěma měsíci jsem se rozešla s klukem, se kterým jsem asi rok a půl chodila. Byl to dost problematický vztah a já si čím dál tím víc uvědomovala, že k sobě prostě nepatříme a že bychom měli jít každý svou cestou. A také to, že nechci žít s člověkem, jako je on, nebo snad dokonce s ním zakládat rodinu. Projevoval se jako slaboch a egoista, haštěřil se kvůli nesmyslům, neustále mi něco vyčítal a kvůli něčemu mě napomínal, křičel na mě na před lidma... Prostě jsem si jednoho dne řekla dost a oznámila mu, že je konec.
Nesl to hrozně těžce, dělal scény, vyhrožoval sebevraždou, plakal a sliboval, že se změní, jen ať s ním zůstanu. Byly to dost hrozné chvilky, ale nějak jsem to přetrpěla. Dobré bylo, že jsme zatím nebydleli spolu, i když jsme to už skoro plánovali. Pro mě byl náš rozchod úlevou, pro mého přítele ne. Dodnes tu situaci nepřijal. Každou chvíli mi volá, posílá SMS a maily. Dokonce už mi několikrát nechal poslat do práce kytici růží. Nechává mi vzkazy za dveřma a posílá mi je po kamarádech. V noci chodí pod moje okno a volá, že mě pořád miluje a že ho mám vzít zpátky. Když jsem měla svátek, docela vážně se mě ptal, jestli spolu půjdeme na večeři a kdy mi může přinést dárek.
Prostě nechápe, že už nejsme spolu a nepatříme k sobě. Taky mě zval na společnou dovolenou. Jsem z toho už strašně vyčerpaná, i když vím, že je mu těžko, a jsem na něj hrozně naštvaná. Nemá přece právo mě takhle trápit! Co mám dělat? Máte někdo zkušenost s neodbytným bývalým přítelem? Poraďte, prosím!

Wanda
Reklama