Milé dámy, až se budete s někým seznamovat a plánovat s ním budoucnost, rozhodně se předem ujistěte, že nemá mladšího bratra. Já to neudělala a toto malé zaváhání málem zničilo naši lásku. Myslíte si, že bratr nějak zasahoval do našeho soužití? Osobně nikoli. Ale stačila maličkost. Půjčil mému miláčkovi playstation. A bylo to. Následující týdny se můj drahý ihned po návratu z práce vrhal do zápasů na život a na smrt a za hlasitých výkřiků jako „Počkej, já ti ukážu!“ nebo „Vylez, srabe!“ vydržel playstationovat celé hodiny. Náš milostný život byl v troskách. Když jsem se k němu přitočila cestou ze sprchy, voňavá a svůdná, odstrkoval mne se slovy: „Počkej, teď mě neruš!“ Pomalu mě přestávalo bavit sedět celé večery u televize nebo si číst sama v posteli knížku a čekat, zda se můj drahý utrhne od hry a zaregistruje mou přítomnost. Ve chvíli, když už jsem mu skoro balila kufry a plánovala si plamennou řeč na téma: „Buď Playstation, nebo já“, se stal zázrak. Přijel k nám bratr mého přítele a řekl, že chce svoji hračku zpátky. Tak se stalo, že jsme se nerozešli. Už spolu zase normálně spíme, ale já si dala jednu podmínku - ta šílená hračka už mi nesmí přes práh. Přítel mi to slíbil. Uvidíme, jestli zvládne absťák a slovo dodrží…

Blanka