Milá redakce, můj problém spočívá v tom, že jsem sova. Nejvíc práce jsem zvyklá dělat v noci a protože pracuju jako OSVČ a přes den se spíš motám kolem dětí a domácnosti, na práci mi zbývá spíš ta noc. A mě to tak vyhovuje. Stejně nikdy neusnu před jednou hodinou v noci a navíc se mi dobře pracuje, když je všude ticho, rodina spí a nic po mě nechce a já si poslouchám rádio a dělám si své. Jenže můj manžel je skřivan a v deset večer už mu těžce padají víčka, v jedenáct je naprosto odepsaný, zato ráno vyskočí z postele v šest a vůbec mu to nevadí. To já si ráda přispím a kdybych nemusela vypravovat děti do školy, asi bych spala nejmíň do devíti. Dřív manžel pracoval taky na volné noze, tak nám tenhle systém ani moc nevadil, vlastně jsme se u domácího počítače střídali a na milování jsme si našli čas třeba ve dne, když byly děti ve škole nebo ve školce. Teď ale manžel už přes rok pracuje v jedné firmě, kde má pracovní dobu od do a večer se vrací docela utahaný. Byl by rád, kdyby „něco“ bylo kolem desáté večer, než doslova upadne do bezvědomí, ale to je doba, kdy já zapínám počítač. Já bych si dala říct tak v jednu ve dvě v noci, ale to on spí jak dudek a když ho budím, je nevrlý. Pak to na mě zkouší ráno, ale to já jsem zase k nepoužití. Tak to u nás chodí měsíc za měsícem a pomalu se prokousáváme k nedobrovolnému celibátu. Ani jeden z nás nehodlá změnit své zvyky a vlastně to ani nejde, když máme každý jiný biorytmus. Jenže tohle znamená samé hádky a nespokojenost. Máte někdo doma podobnou situaci? Zajímalo by mě, jak takový problém řeší v jiných rodinách. Můj muž mi vyčítá, že už ho nemám ráda a že jsem se svou prací nesnesitelná, ale proč bych měla ustupovat já? Poradíte mi, co dělat?

Blanka
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY