Kolem sedmého či osmého měsíce věku dítěte se většinou objevuje v domácnosti nenápadný kus plastu, různě provedený v mnoha barvách s jedním jediným účelem – naučit miminko, aby své potřeby konalo jinam než do plenek, jejichž cena stoupá úměrně s velikostí miminka… Již při výběru nočníčku je nutné mít se na pozoru - možná vás zláká hrající nočníček, který vykonanou potřebu hlásí veselou písničkou, ale pokud máte doma šikulku, který zjistí, že stejnou službu udělá i maličko čaje z lahvičky, máte o zábavu postaráno. A co teprve, když se čidla zblázní a nočníček hraje i po dokonalém vysušení…
Také je důležité, kupujete-li nočníček pro malou slečnu či chlapce. U chlapců je nutné, aby přední část byla dostatečně vysoká, protože u mnoha chlapečků dochází při močení k mírnému ztopoření údu a ten u nižších variant „přestříkne“ :-)))). U holčiček si zase dejte pozor, aby zvýšené části byly dostatečně oblé a při prudším nasednutí na nočníček holčičku nezranily.
Nočníček máme tedy doma a co dál? Vymezte mu dobře viditelné místo v pokoji, kde tráví děťátko nejvíc času. Pokud již máte vypozorováno, kdy vaše mimi nejčastěji čůrá či kaká, pokuste se tuto dobu vystihnout a posadit ho na nočníček. Je nutné, aby v době, kdy začnete vysazovat, již samo pevně sedělo a nikdy ho nenechávejte na nočníčku bez dozoru a nejdéle jednu až dvě minutky. Pokuste se mu mimicky i slovně naznačit, co je od něj očekáváno. Pokud to nejde, nekárejte dítě, pokud se to povede odměňte ho úsměvem, pochvalou a třeba i potleskem. My jsme praktikovali potlesk spolu s provoláním Šikulka!!!!
Za odměnu nechejte po „dobře vykonané práci“ chvíli mimi bez plínky. Než mu ji zase nandáte, zkuste ho opět na chvilku posadit, pokud to nepůjde, tak v klidu nandejte plínku a zkuste ji čas od času kontrolovat. Většinou se naučíte poznat, v jakých časových intervalech vaše dítě čůrá. Většinou holčičky mají větší močový měchýř a vydrží déle suché. Ale neplatí to stoprocentně.
Není od věci pořídit v hračkářství malý nočníček pro panenky a vysazovat spolu s dítětem i jeho nejmilejší hračky…
Do roka a půl se většinou podaří naučit chodit pravidelně na nočníček „kakat“, protože při správné stravě by to mělo být jednou denně v přibližně stejnou dobu (ráno, po obědě, večer… to je individuální). Začátek tohoto procesu je na dítěti zřetelný a většinou stihnete dítě na nočníček posadit. Jemu samotnému je většinou toto příjemnější, než když to musí vytlačit do plenky.
Po roce a půl si začíná většina dětí říkat i na čůrání, svěrače jsou pevnější a dítě začíná cítit, že bude potřebovat. Opět nezapomínejte velmi chválit a nekárat, pokud se to nepovede. Ideální je, když tento věk vychází na léto a dítě můžete nechat běhat na zahradě „dole bez“ (pokud tedy nebydlíte v zámoří a sousedé na vás ihned nezavolají sociálku pro porušování osobnosti dítěte). Ale nezapomeňte i na zahradě umístit nočníček a upozorňovat dítě, že sice není tragedie, když čůrá na travičku, ale že když se vyčůrá na nočníček, bude pochváleno…
Postupně nechávejte děti bez plenek i doma, potom i na kratší vycházky (samozřejmostí je v tašce náhradní oblečení).
Při troše trpělivosti a v závislosti na temperamentu a šikovnosti dítěte se většině dětí podaří být do dvou let přes den bez plenek. Poté přichází čas začít zkoušet být bez plenek i v noci. Mnohé děti se plence na noc začnou samy bránit a po pár nocích, kdy to ještě sem tam „ujede“ (nutné v tu dobu dávat igelitovou plenu pod prostěradlo), se naučí spát bez plenky. Těm ostatním zkuste dávat večer méně pít, zvyšte příjem tekutin dopoledne a těsně po obědě, ale po šesté hodině večer dejte jen to nejnutnější, těsně před spaním ještě dítě vysaďte a pokud se ještě v noci budí, tak ho zkuste vysadit i v noci a tichým, klidným hlasem mu řekněte, co má dělat.
Všechny děti motivujte a za každou suchou noc namalujte či nalepte nějaký obrázek do kalendáře nebo jinam. My lepíme samolepící sluníčka na skříňku s oblečením.
Přeji všem rodičům pevné nervy a šikovné dětičky…

Týna
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY