Když si můj partner před dvěma lety koupil počítač, jásali jsme nad ním oba. Dokázali jsme hodiny a hodiny hrát hry, které jsme si nakupovali a nahrávali ve velkém. Robert mi dokonce kupoval speciální hry pro ženy a počítač se stal nedílnou součástí našich společných večerů.
Po asi půlročním každovečerním počítačovém běsnění, kdy jsme buď hráli spolu, nebo se dívali, jak hraje ten druhý a fandili mu, mě to zvolna přestávalo bavit. Sama už jsme vůbec nehrála, a když hrál Robert, dívala jsme se na něj jen se sebezapřením. Robert to nechápal. Proč mě to najednou nebaví, když to je přece prima zábava a doposud jsem hrála s ním? Marně jsem se mu snažila vysvětlit, že jsem se prostě nové hračky už nabažila a že nehodlám všechen svůj volný čas trávit nadále u počítače.
Robert naopak přitvrdil a místo počítačových večerů začal pořádat i počítačové noci. Chodil spát ve dvě, ve tři, ve čtyři… Když dohrál. Pomalu jsme si začala zvykat na to, že z něj vidím jen záda, obličej ukazoval pouze počítačovému monitoru a pozornost měl vyhrazenu jen pro klávesnici. Když jsme si koupili modem a připojili jsme se k internetu, situace se ještě zhoršila, Robert začal hrát on-line hry a kromě toho, že si mě úplně přestal všímat se naše vztahy vyhrotily o hádky za hrůzostrašné telefonní účty.
Nakonec jsem tak naléhala, že jsme uzavřeli dohodu – počítač jen čtyřikrát týdně, zbytek dnů společné večery jako v době před jeho zakoupením. Ve „svých“ večerech se snažím Roberta úporně zabavit, chodíme ven nebo si doma povídáme, ale už to není jako dříve. Vím, že všechno je jen úlitba našemu vztahu, v podstatě ho nic kromě počítače nezajímá a se mnou se ukrutně nudí. A já se trápím a nevím, jak z toho ven.
Chtěla jsem se zeptat, jestli má někdo podobné zkušenosti a dokázal by mi poradit, jak na tak silného protivníka, jakým je počítač.
Irena Poradíte Ireně? Máte zkušenosti s počítačovými maniaky? Jaké? Napište nám je!
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY