Že je žárlivost partnerský problém číslo jedna, o tom není pochyb. Shakespearovský příběh původního vzorňáka Othella a zlého mouřenína Jaga je toho nejlepším příkladem. Jak vás prostě jednou někdo nebo něco nahlodá, důvěra je pryč a vy se smažíte a škvaříte ve šťávě vlastních pochyb a žárlivých myšlenek.
Ale i bezuzdná žárlivost má svá pravidla, ženy a muži žárlí různě a se žárlivostí se i jinak vyrovnávají.
Mužská žárlivost je dobyvatelská. Co bylo, to muže příliš nezajímá. Teď je tu on, ten nejlepší – nejlepší partner, milenec a chlapák. Ti, co byli před ním, se mohou jít zahrabat, protože on nad nimi všemi zvítězil. Byl prostě jednička a jako takový JI získal. Nechá si od své dívky klidně vyprávět o slabůstkách a nedostatcích svých byvších soků – má na to.
Co však muže trápí, je skutečnost, že někde na světě se může vyskytnout někdo, kdo je ještě větší chlapák než on sám a že bude někdy v budoucnu vystaven takové konfrontaci. Že se zařadí do zástupu těch, kteří u té které dívky nezvítězili, že bude poražen a příslušnou kótu dobude jiný vojevůdce. Muži prostě preventivně žárlí na všechny ty, kteří přijdou po nich. Když dobyté území ztratí, chápou to většinou jako definitivní věc a málokdy se pokoušejí bojovat o stejnou dívku znovu.
Dívky a ženy by proto neměly dávat svým partnerům příliš brutálně pocítit, že potenciální další vítěz už čeká za nejbližším rohem. Kdo to vědomě udělá, je hazardér a hraje si s ohněm. Někdy stačí navést muže na cestičku pochyb, vhodný našeptavač se vždycky najde – a víte, holky, jak dopadla Desdemona…
Žena se naopak obrací spíše do minulosti, není dobyvatelka a vítězka – byla dobyta a obává se srovnání se svými předchůdkyněmi. Obává se, že její parametry nebudou vyhovovat a že se její partner bude chtít vracet k té poslední nohaté blondýně. Když se náhodou dozví, že ten její odvážel svojí bejvalce věci, které si u něj zapomněla, je oheň na střeše.
Žena dobře chápe, že tam její předchůdkyně zanechala svoje věci schválně, protože touží po partnerově návratu a tohle je přece dobrá záminka pro setkání. Rozchod není pro ženu nikdy definitivní, pokud jej sama nezařídí, a ex post je schopná o svého partnera bojovat všemi dostupnými prostředky. Proto, holky, pozor na všechny bejvalky, vaše žárlivost je víc než opodstatněná.
Muž, který vyklopí své dívce všechno o svých bývalých vztazích, je bláhovec. Doufá, že tím získá její důvěru, a zatím ji navždy ztrácí. Rozumný muž se tváří, že předchozí vztahy vůbec neexistovaly, byly to jen jakési bezvýznamné epizodky s bezejmennými, neurčitými osobami. A hlavně prosím – žádná jména! Jak některou ze svých předchozích partnerek před současnou dívkou pojmenujete, už navždycky pak uslyšíte: „No to víš, já prostě nejsem jako Marcelka (Renátka, Sonička…)! Volal jsi jí zase?“

Žárlíte? Jak se vyrovnáváte s žárlivostí svého partnera nebo partnerky? Myslíte, že je žárlivost nesmyslná, nebo je kořením každého vztahu? Napište nám své názory!