Moje sedmiletá dcera je zrozená ve znamení Berana a podle toho se staví k celému světu – prostě co chce, toho dosáhne. A rozhodně se s námi nemazlí, obvykle chce všechno. Je to ale i citlivá holčička, které stačí vědomí vydobyté nezávislosti, ale ze všeho nejraději se drží mojí sukně.
Protože jsme oba zaměstnaní, rozhodli jsme se, že letos ji pošleme na prázdninový tábor – už je velká, má první třídu za sebou, byla přes všechny protesty na škole v přírodě, tak není důvod k tomu, aby na týdenní tábor nemohla jet.
Zpočátku se těšila, nechala nás zaplatit celý pobyt, ale jak se blížil den odjezdu, atmosféra doma houstla, pláč a obavy z průběhu tábora byly na denním pořádku a den před odjezdem Anička rozhodně prohlásila, že nikam nepojede. Po dlouhé rodinné poradě jsme si řekli, kdeže to jsme, aby s námi cvičila sedmiletá holka, prostě pojede a hotovo!
Při odjezdu na nádraží proběhla srdceryvná scéna a Anča nám odfrčela. Byli jsme rádi, že jsme to zvládli a skutečně celý jeden den bylo všechno v pořádku. Na tábor jsme večer zavolali, vedoucí nás ujistila, že je vše v pořádku, Anička je veselá a spokojená. Druhý den ráno mi volala vedoucí, že Aničku bolí hlava, večer jsem volala já a hlavička pořád bolela. Třetí den odpoledne volala vedoucí, že Aničku pořád ještě bolí hlava a že má teplotu a že vůbec nejí a že někdo z tábora odjíždí do Prahy a že nám ji posílají domů.
Anička přijela večer – hned po cestě hlavička bolet přestala, teplota veškerá žádná a vůbec vypadala jako zcela zdravé dítě. Mocně jsme jí vyčinili, že si z nás dělá dobrý den a zkonstatovali jsme, že si zase prosadila, co chtěla. Chtěli jsme ji na tábor odvézt zpátky, ale její stav se skutečně prokazatelně zhoršil, jestli ji bolela hlava, to pochopitelně nevím určitě, ale teplota jí během hodiny vystoupila na 37,5. Nechali jsme si ji doma, ale nevíme, zda jsme se rozhodli správně.

Jana

Co na to psycholog: U zvláště senzitivních dětí je možné sledovat, že psychický stav se výrazně projevuje i fyzicky, takže zvýšená teplota, bolest hlavy nebo i zvracení a průjem mohou být právě těmito fyzickými příznaky psychického stresu. Určitě bychom děti neměli takovému stresu vystavovat, holčička pravděpodobně ještě není na samostatné výjezdy dostatečně vyzrálá. S tábory by bylo vhodné ještě nějakou dobu počkat.

Co na to vy? Je Anička jen rozmazlená holčička, která si za každou cenu prosadila, co chtěla? Měli by ji odvézt zpátky na tábor, nebo poslechnout rady psychologa a prozatím ji podobných zážitků ušetřit? Napište nám své názory.
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY