Historie obvykle hovoří spíše o činech, které pro své ženy a milenky vykonali mužové. Tyto činy bývají ohromné a zcela nepřehlédnutelné, jako třeba nádherné obrazy, úžasné sochy, líbezné básně, někdy jsou to dokonce i válečné výboje nebo jiné násilné akce. Chlapi, kteří takové věci konají z lásky nebo pro lásku, bývají pak zařazováni do učebnic dějepisu a hovoří se o nich jako o slavných válečnících, slavných panovnících nebo slavných umělcích. V menším měřítku se s podobným jevem setkáváme i u muže současného, který příležitostně pro svou ženu skočí nakoupit, vynese odpadky, pohlídá večer dítě nebo přijde z restaurace místo ve tři v noci jen v jednu.
Ale i ženy jsou pro svou lásku schopny všelijakých činů. Obvykle to bávají činy bláhové, kterými se jejich aktérky snaží získat, případně udržet, mužovu náklonnost. Proto se moří při aerobiku a nejedí (aby měl jejich zavalitý choť doma štíhlici), proto utrácejí spousty peněz za plastické operace a za drahou kosmetiku (aby byly stále krásné a žádoucí), proto se učí hrát golf, řídit letadlo nebo lyžovat, aby se prostě svému vysněnému co nejvíce zalíbily. Co například udělaly některé z vás pro svého miláčka?

Naďa, 28 let:
Když jsem se seznámila se svým mužem, byl vysokoškolským studentem a já prodavačkou v kantýně. Připadala jsem si mezi jeho spolužačkami nemožná, protože jsem nejen neměla jejich intelektuální rozhled, ale dokonce jsem dost často dělala v písemném projevu gramatické chyby. To mě trápilo hlavně v době, kdy byl Ondřej na vojně, protože jsem mu strašně chtěla psát, ale styděla jsem se za ty hrubky. Tak jsem si zaplatila ve věku 22 let učitelku češtiny a dřela jsem po večerech gramatiku. Vím, že to pořád ještě není na jedničku, ale aspoň už se tolik nestydím. Myslím, že je dobré, když se žena snaží svému muži aspoň trochu vyrovnat.

Petra, 33 let:
Já jsem kvůli svému partnerovi překonala strach ze psů. Od malička jsem trpěla hrozným strachem, kdykoliv se nablízku objevil nějaký hafan. Byla jsem schopná položit tašku na zem a utíkat do nejbližšího domu, průchodu nebo obchodu, abych se před ním schovala. Pak jsem se seznámila s Adamem, který je z venkova a u nich doma na zahradě měli německého ovčáka. Hrozně jsem se bála k nim chodit, ale díky partnerově trpělivosti jsem obavu překonala a dneska jsem hrdou chovatelkou dvou kokršpanělů.

Dana, 38 let:
Co jsem udělala pro svého muže? Zhubla jsem o 25 kilo. Po dvou dětech a mnohaletém sedavém zaměstnání jsem pomalu ale jistě nakynula do obřích rozměrů. Vedle svého droboučkého muže jsem vypadala jako italská matróna a svá kila jsem halila do dlouhých a volných hábitů. Můj manžel mi nikdy moji nadváhu nepředhazoval, ale věděla jsem, že se mu vždycky líbily spíš štíhlé dívky. Lenost mě ale nedovolila něco se s sebou dělat. Pak ale od mojí kamarádky odešel manžel za mladší ženou a já si uvědomila, že se sama chovám tak, že svého muže od sebe odrazuju. Tak jsem si řekla dost a začala pod lékařským dozorem hubnout. Je to už rok a půl a já od té doby shodila 25 kilo. Teď mám velikost 42 a doufám, že do konce roku se mi podaří dostat se na 40. A manžel? Ten by mě teď na rukou nosil!

Co jste vy udělala pro chlapa? Co všechno byste byla schopna udělat pro svou lásku? Napište nám o tom!
Reklama