
Vraťme se ale k té lidské stránce věci a nechme stranou obchodníky. Nejlépe se totiž neverbální komunikace uplatňuje ve vztazích mezi mužem a ženou. Kdo dovede číst ve tváři a na těle druhého, má velmi blízko k hrdinovi filmu Po čem ženy touží v podání Mela Gibsona, který se telepaticky napojoval na myšlenky žen ve svém okolí. Skutečně. Například oči prozradí o vašem hnutí mysli víc, než chcete. Když hledíte na objekt svého zájmu (ať už je to krásný chlap nebo úžasné boty za výlohou), vaše zorničky se rozšíří, aniž byste s tím mohla cokoliv dělat. Stejně tak ruce, složené na prsou symbolizují ostražitost a podvědomou obranu, zato ruce volně spuštěné podél těla znamenají: jsem v pohodě, ničeho se nebojím, důvěřuji ti. Také bylo prokázáno, že pokud se žena při hovoru s mužem často

Komunikace beze slov je důležitá také pro setkávání lidí z různých kultur a různých zemí. Některá gesta, vyjadřující pozdrav, radost, nepřátelství, souhlas aj. jsou si podobná na celém světě, u jiných musíte být na pozoru. Například naše pokývání hlavou nahoru a dolů znamená “ano“, zatímco třeba v Bulharsku nebo v Řecku se takhle vyjadřuje nesouhlas. Některé národy jsou také co se týče gest plodnější – například na jihu Evropy si komunikaci bez gest nedovede nikdo představit. Jinde jsou gesta a pohyby méně častá, zato však mají své konkrétní a nenapodobitelné významy až rituály. Například Japonsko je pověstné tím, že dodržování protokolu v pohybech, chování a gestech je zde více než svaté. Ale úsměv, ten je snad na celém světě stejný. Mimochodem – neverbálně komunikujeme také ve chvíli, kdy si přes internet nebo SMS vyměňujeme smajlíky jako :-) , :-( , :-o nebo :-/ A pokud zavítáte na auditoria na našem magazínu, můžete si vybrat ze smajlíků ještě krásnějších a názornějších. Přeju vám příjemnou neverbální komunikaci. :-)
Nový komentář
Komentáře
Myslím, že neverbální komunikaci zvládáme. Spíš nám někdy dělá problémy ta verbální, jako by muži a ženy mluvili jiným jazykem.