Když se řekne komunikace, vybaví se většině z nás takové věci jako telefony, počítače, faxy, rádio, televize, v širším slova smyslu i silnice a dálnice. Jenže komunikace je nejen to, že si mezi sebou vyměňujeme informace v podobě řeči, slov, písmen… My totiž – stejně jako jiní živočichové – dovedeme komunikovat zcela beze slov. Říká se tomu neverbální komunikace a děláme to všichni. Někdo jen tak mimoděk, protože gesta, pohyby nebo výrazy tváře jsou přirozenou součástí naší existence. Jsou ale lidé, kteří neverbální komunikaci používají schválně a cíleně. Protože vědí, že to zabere. Komunikovat beze slov dovedou perfektně koketné dámy a flirtovní pánové, stále častěji se ale tato metoda používá i v byznysu. Dokonce na to existují i příručky, kurzy a školitelé, kteří vás naučí, jak odezírat svému protějšku z gest a jak ovládat svoje oči, ruce, nohy a tělo, aby jednání probíhalo podle vašich představ.
Vraťme se ale k té lidské stránce věci a nechme stranou obchodníky. Nejlépe se totiž neverbální komunikace uplatňuje ve vztazích mezi mužem a ženou. Kdo dovede číst ve tváři a na těle druhého, má velmi blízko k hrdinovi filmu Po čem ženy touží v podání Mela Gibsona, který se telepaticky napojoval na myšlenky žen ve svém okolí. Skutečně. Například oči prozradí o vašem hnutí mysli víc, než chcete. Když hledíte na objekt svého zájmu (ať už je to krásný chlap nebo úžasné boty za výlohou), vaše zorničky se rozšíří, aniž byste s tím mohla cokoliv dělat. Stejně tak ruce, složené na prsou symbolizují ostražitost a podvědomou obranu, zato ruce volně spuštěné podél těla znamenají: jsem v pohodě, ničeho se nebojím, důvěřuji ti. Také bylo prokázáno, že pokud se žena při hovoru s mužem často dotýká svých vlasů, vyjadřuje tím neverbálně sexuální výzvu nebo minimálně zájem. Zato pozor na nos! Když si v hovoru s druhou osobou saháte na nos nebo do středu obličeje, dáváte tím najevo, že nemluvíte tak docela pravdu. Proto, když chcete doma lhát, že jste byla na cvičení s kamarádkou, zatímco jste randila s milencem, raději si na své ruce pro jistotu sedněte. Nikdy nevíte, jestli váš muž zrovna v práci neabsolvoval kurz neverbální komunikace :-)
Komunikace beze slov je důležitá také pro setkávání lidí z různých kultur a různých zemí. Některá gesta, vyjadřující pozdrav, radost, nepřátelství, souhlas aj. jsou si podobná na celém světě, u jiných musíte být na pozoru. Například naše pokývání hlavou nahoru a dolů znamená “ano“, zatímco třeba v Bulharsku nebo v Řecku se takhle vyjadřuje nesouhlas. Některé národy jsou také co se týče gest plodnější – například na jihu Evropy si komunikaci bez gest nedovede nikdo představit. Jinde jsou gesta a pohyby méně častá, zato však mají své konkrétní a nenapodobitelné významy až rituály. Například Japonsko je pověstné tím, že dodržování protokolu v pohybech, chování a gestech je zde více než svaté. Ale úsměv, ten je snad na celém světě stejný. Mimochodem – neverbálně komunikujeme také ve chvíli, kdy si přes internet nebo SMS vyměňujeme smajlíky jako :-) , :-( , :-o nebo :-/ A pokud zavítáte na auditoria na našem magazínu, můžete si vybrat ze smajlíků ještě krásnějších a názornějších. Přeju vám příjemnou neverbální komunikaci. :-)
Reklama