Vím, že problém, který mě trápí, není nic neobvyklého, ale možná právě proto bude mít někdo podobné zkušenosti a dokáže mi i poradit, jak to řešit.
Máme s manželem dceru, je jí devět let a je jediným dítětem v rodině. Já i manžel jsme oba jedináčci a obě babičky i dědové se v Klárce doslova vidí. Vůbec by mi nevadilo ji někomu z nich „půjčovat“, naopak, mám náročné zaměstnání, tak bych občasné hlídání i uvítala. Ale o občasném hlídání nemůže být ani řeč, babičky na ni doslova pořádají hony, vodí ji, kam si vzpomene, a kupují jí nesmysly, na něž ukáže prstem.
Ani s jedním z prarodičů není možná domluva, mají všichni shodný argument: „Kdo by ji měl rozmazlovat, když ne babičky a dědové. Vždyť je naše jediná!“ Jejich rozmazlování však nezná mezí, nedávno jsem zjistila, že Klárka byla s babičkou na filmu, který bych jí rozhodně nedoporučila, ale babička se po mých výtkách cítila ještě ukřivděná. „Vždyť tam Klárka tolik chtěla, tak proč bych jí to nedopřála,“ bránila se a přidala špičku: „Když ty nemáš čas chodit s ní do kina, já ho mám.“
Nyní celá zoufalá situace vyvrcholila. Klárka chodí do druhé třídy a ve škole zlobí a neposlouchá. Strašně si přála kovovou koloběžku – o které jsem si jistá, že až ji dostane, bude koloběžka jen překážet v předsíni, protože Klárka na ní pojede jednou dvakrát a pak ji odloží. Dohodli jsme se všichni tři (Klárka a my s manželem), že jí koloběžku pořídíme na prázdniny, jestli se situace ve škole zlepší. Klárka naoko souhlasila, ale pak žalovala babičce, že jí nechceme koloběžku koupit. Za týden k nám babička přitáhla krabici s koloběžkou. Prý ať si to dítě užije, když my jí nic nechceme koupit. Klára jásá a já jsem zoufalá.
Mám teď hrozné dilema. Mám ustoupit babiččinu teroru a koloběžku Kláře vydat, nebo jí mám babičce vrátit. Vím, že to není levná záležitost a babička pro ni pochopitelně nemá jiné použití. Také vím, že by to byl velký konflikt a nechci se s babičkou nadosmrti pohádat. Navrhovala jsem, že Kláře koloběžku schováme a vydáme až po vysvědčení, ale manžel tvrdí, že by to byl stejně z naší strany ústupek dceřině svévoli, že ji prostě vrátíme a basta.
Dokáže mi někdo poradit? Jak bych se měla zachovat?
Iva
Poradíte Ivě, jak bojovat proti „lásce“ babiček? Jak se bránit, aby babičky z dítěte nevychovaly za rodičovskými zády rozmazleného spratka? Je lepší ustoupit, nebo trvat tvrdě na svém?
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY