Milá redakce, snad nevadí, že problém, o kterém vám chci napsat se netýká přímo mě, ale mého staršího bratra. Petr byl vždycky moc pěkný kluk, o kterého se holky jen praly. Byly do něj zamilované i všechny mé spolužačky. Musím říct, že jsem na něho byla vždycky pyšná. Brával mě s sebou i mezi své známé, na vodu, na čundr a tak. Dělalo mi docela radost, když se po mě jiné dívky závistivě dívaly a říkaly si: „Páni, ta má ale štěstí!“ Krátce po vojně se brácha oženil s holkou, která si ho docela otočila kolem prstu. Myslím, že ona to má všechno hezky spočítané. Můj bratr je totiž takový ten dobrák od kosti a jeho žena toho docela zneužívá. Dělá, jak je doma pořád uhoněná a nic nestíhá, ale pořád něco potřebuje. Tak se brácha div nepřetrhne, aby jí splnil každé přání. Aby toho ale ještě nebylo dost, moje švagrová na Petra asi docela žárlí. Má strach, aby jí neutekl k nějaké jiné. Samozřejmě si ho pojistila tím, že mají dvě malé děti, ale teď mám pocit, že na to jde ještě z jiné strany. Začala ho děsně vykrmovat. S úděsem se dívám, jak můj dříve štíhlý a sportovní bratr vypadá jako kulička. Ona na to jde fikaně. Podstrojuje mu, nandává mu obří porce a vždycky se chodí s úsměvem ptát, jestli si ještě dá. Za poslední dva roky brácha přibral jistě dvacet kilo a já mám strach, že za chvilku bude úplný tlouštík. Když mu na to téma něco řeknu, jen se směje a říká, že se mu asi vede příliš dobře. Jenže já vím, že ona to nedělá proto, aby se měl dobře, ale aby si ho udržela doma. Sama po dětech taky není z nejhubenějších, tak se snaží ho předělat na sebe.
Je mi z toho všeho všelijak, ale vím, že nemám šanci s tím nic dělat. To se mám jen tak dívat na to, jak se můj ještě mladý bratr (34 let) stává vyžraným pantátou?

Lenka