Není léčba jako léčba Včera nás v redakci při brouzdání internetem zaujala zpráva uveřejněná na serveru Svět namodro. Tragický příběh se odehrál v americkém státě Colorado, kde dva psychoterapeuti léčili desetiletou holčičku tak intenzivně, že to nepřežila. Pro odstranění lehkého psychického traumatu a zmírnění upnutí k adoptivní matce zvolili metodu „rekonstrukce porodu“, což v praxi vypadalo tak, že dítě zabalili do deky, obložili polštáři a chtěli, aby se z tohoto zábalu samo vyprostilo. Jenže nějak se jim to celé vymklo z rukou a když malou pacientku vybalili, byla již v těžkém bezvědomí. Druhý den v nemocnici na následky nedostatku kyslíku v životně důležitých tkáních zemřela. Podle zprávy hrozí terapeutům až 48 let vězení a k odpovědnosti bude povolána i adoptivní matka holčičky. Plné znění článku najdete ZDE.
Jsme tady v redakci samé ženy a všechny máme děti podobného věku jako byla oběť onoho psychiatrického experimentu. Musím říct, že ještě teď mě mrazí při pomyšlení na to, jak mohli „lékaři“ nečinně přihlížet dívčinu zápasu se smrtí, aniž by dokázali správně odhadnout situaci. Stejně tak nechápu, jak mohla její adoptivní matka k tak pochybnému pokusu vůbec dát svolení. Já osobně si myslím, že podobné aktivity jako násilné vyvolávání vzpomínek na porod nebo holotropní dýchání mohou psychicky nemocnému člověku spíš ještě více uškodit než pomoci. Zahrávat si s lidským podvědomím je vždycky ošidné a sami ti, kdo tyhle věci provádějí, přiznávají, že někdy se taková věc prostě nepovede a člověk se nemusí „vrátit“ zpátky. Když se – i přes různá varování oponentů – rozhodne dospělý člověk takový experiment přesto podstoupit, je podle mne hazardér, ale je to jeho věc. Pokud se ale účastníkem stává dítě, pak je odpovědnost především na jeho rodičích.
V této souvislosti se nabízí obecnější otázka: Máme jako rodiče právo takhle moc ovlivňovat bytí nebo nebytí svého dítěte? Smíme (jako třeba jehovisti) zakazovat lékařům, aby našemu potomkovi transplantovali krev? Můžeme své vážně nemocné dítě svěřit do rukou všelijakých šarlatánů, mastičkářů a „léčitelů“? Kdo potom zodpovídá za případné ublížení na těle nebo dokonce smrt?

Co si o tom myslíte vy? Napište nám své názory!
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY