Linka bezpečí nabízí svou pomoc dětem už osmým rokem. V současnosti Linka bezpečí a Nadace Naše dítě sídlí v areálu bohnické psychiatrické léčebny, kde mají na pětadvacet let pronajatou bývalou primářskou vilu, která zvenku vypadá jako všechny ostatní v tomto areálu, ale uvnitř se skrývají půdní prostory s telefony a pracovníky, kteří jsou 24 hodin připraveni řešit problémy těch, kteří to nejvíce potřebují. Právě sem se dovolají všechny děti, které vytočí číslo 0800/155 555.
Podle vedoucího Linky bezpečí Petra Hanuše se na linku nejvíce obracejí děti ve věku od 12 do 16 let, tedy děti, které se nacházejí v tom nejsložitějším období života a často si potřebují jen s někým popovídat, protože jejich vlastní rodiče na ně nemají čas, nebo dokonce nemají o jejich problémy zájem. Co se počtu hovorů týče, využívají linku více chlapci, ale hovory, ve kterých je potřeba něco řešit a popovídat si, tak za těmi se skrývají děvčata, jejichž telefonáty představují zhruba tři čtvrtiny všech tzv. řešených hovorů. Jen za loňský rok přijala Linka bezpečí 700 tisíc hovorů.
„Smutné jsou telefonáty dětí, jejichž rodiče se rozvádějí a svým potomkům, nejen samotným rozvodem, ale i různými tahanicemi o děti, připravují těžké chvilky, se kterými se děti nedokážou samy vyrovnat. Snad vůbec nejsložitější jsou ale případy, kdy nám dítě volá, že chce spáchat sebevraždu a nechce být samo, až bude umírat. To potom následuje pro naše konzultanty hlavní úkol – rozmluvit dítěti jeho úmysl, zjistit kde se nachází a poslat tam záchranku. To je přímo detektivní práce, která se nám ve většině případů daří. Měli jsme však i jeden tragický případ, kdy jeden chlapec zavolal z lesa mobilním telefonem, že se chce zabít. Nám se, bohužel, nepodařilo zjistit místo, kde se nachází. Nedlouho poté bylo vyhlášeno celostátní pátrání a asi za týden ho našli mrtvého v lese i s mobilním telefonem,“ říká Petr Hanuš.
Nejfrekventovanějšími problémy, se kterými se pracovníci linky setkávají, je problematika týrání, zneužívání a zanedbávání dětí. Vedle toho jsou to trápení s láskou, které k tomuto věku neodmyslitelně patří, a problémy se školou, které se nejčastěji objevují před prázdninami a před vysvědčením.
Pokud ale dítě potřebuje jiný než telefonický kontakt, je mu doporučeno nejbližší zařízení kam se může obrátit. Je-li dítě z Prahy, mohou ho pracovníci pozvat do krizového centra, které je součástí Linky bezpečí.
Problémy dětí, které volají na Linku bezpečí, nejsou v žádném případě brány na lehkou váhu. I ze zdánlivě banálního problému se může vyklubat pro dítě neřešitelná situace. Často se podle Petra Hanuše stane i to, že se dítě, které vytočí číslo linky, zalekne hlasu v telefonu a mlčí. „V takovém případě se jej snažíme rozmluvit, ale často se nám to nepovede. Snažíme se však maximálně o to, aby s námi začalo hovořit, protože se může nacházet v krizi a chystá se provést nějakou „hloupost“. Někdy se stává, že nám dítě prozradí, že volalo již několikrát, ale až teď našlo odvahu k tomu s námi hovořit,“ dodává Petr Hanuš.
Nejvíce telefonátů zaznamenávají na Lince bezpečí vždy o prázdninách. To se počty telefonátů rozkládají do celého dne, protože děti chodí spát později a mají více volného času. V průběhu školního roku je nejfrekventovanějším časem doba mezi 14. A 17. hodinou. To potvrzuje domněnku, že děti a dospívající volí k řešení svých problémů prostřednictvím Linky bezpečí zejména čas mezi příchodem ze školy a očekávaným návratem rodičů ze zaměstnání. Po 24. hodině dochází k útlumu a telefonáty znovu narůstají ráno od 6 hodin. Linka má 24 hodinový provoz, takže sem děti mohou volat i v noci.
„V poslední době přibývá stále více telefonátů z mobilních telefonů. Nejvíce jsme jich zaznamenali po Vánocích, kdy nejedna ratolest školou povinná našla pod stromečkem právě tento dárek,“ říká Petr Hanuš, podle kterého ani telefonáty v průběhu školní přestávky nejsou výjimkou.

Marek Zeman
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY