Včerejší článek o tom, zda mají muži raději ženy s bujným poprsím nebo ty, které příroda moc neobdařila, vyvolal reakce nejen v táboře mužů. Ozvaly se se svými názory i některé čtenářky. Přečtěte si, co píše Linda, Míla a Věra.

Ráda bych reagovala na tento článek. Jsem slečna s velmi dobrou postavou a mj. i s velkým poprsím. Nemám nijak krásný obličej, ale všechno se dá nějak dokreslit, že? Vím, že muži se s mojí postavou hodně chlubí, ale opravdovou lásku prožívají se slečnami, které jsou méně nápadné.Tak co potom s tím? A dneska už přirozená velká prsa přestávají být krásná, v záplavě velkých silikonových implantátů. Takže - není o co stát.

Linda

Mám prsa, o kterých se dá v klidu říct, že jsou opravdu hodně velká. A musím říct, že pro mě byla po dlouhá léta spíš obrovským mindrákem, než zdrojem radosti, jaká že to jsem šťabajzna. Je sice pravda, že dost často se setkám s žádostivými pohledy mužů všeho věku, občas zaslechnu nějakou vulgární poznámku, ale jinak z toho, že mám velikost košíčků D nijak výrazně netěžím. Nejsem žádná ošklivka, ale pravidelně se mi stává, že když si vyrazím do společnosti s kamarádkami, jež jsou méně „vybaveny“ než já, muži dávají přednost jim. Nepamatuju si, že by někdy při seznamování byla moje vyvinutá hruď nějakou výhodou. Spíš naopak. Tak nevím, nejsou ty řeči, že muži touží po prsatých ženách, nějaké kecy?

Míla

Myslím si, že je to pravda. Muži mají opravdu rádi velká prsa. Mají to asi zakódováno geneticky někde hluboko uvnitř, protože velká prsa podvědomě vyvolávají představu plodnosti. Já se se svojí „nadílkou“ v pubertě hodně natrápila, hrbila jsem se, aby nebylo nic vidět, málem jsem si stahovala hrudník obinadlem, jen abych nevypadala jako žena. Vadilo mi, když si někdo všímal, jak jsem vyvinutá. Teď už mi je přes třicet a já se naučila se svým domnělým handicapem dost dobře žít. Už se netrápím, naopak, dovedu svou přednost i využít. Vím, že když si na důležité jednání vezmu obtáhnutou blůzu s výstřihem, dostanu svého partnera tam, kam chci. Naučila jsem se věřit sama sobě a nosit těch několik kilo vnadů jako dáma. Dřív jsem se děsila vilných mužských pohledů a dneska musím říct, že když kolem mne projde nějaký chlap a očividně si nevšimne, tak mě to spíš mrzí :)

Věra
Reklama