„Moje přítelkyně měla zvláštní sexuální touhy,“ napsal nám čtenář, který si nepřeje být jmenován. „Vyžadovala, abych ji při pohlavním styku počurával, v čemž jsem jí jednou vyhověl. Ale chtěla také, abychom provozovali pohlavní praktiky spojené se stolicí. To už jsme nemohl, po několika měsících jsme se rozešli.“
Protože se podobným sexuálním praktikám věnovala velká pozornost i v našem sexuálním auditoriu, zeptali jsme se odborníka, MUDr. L. Daneše, vedoucího sexuologického oddělení polikliniky na Karlově náměstí v Praze.
Jak častým jevem je praktikování análního sexu a jak se na něj díváte z odborného hlediska?
AS není ze sexuologického hlediska žádnou úchylkou, při výzkumech, které prováděly různé zdravotnické organizace na světě, se ukázalo, že jednorázově s ním má zkušenosti zhruba 30 % populace. Pravidelně jej provozuje ovšem méně párů – hovoříme pochopitelně o heterosexuálních dvojicích, v homosexuálním styku je samozřejmě četnější. Zajímavostí je, že vůbec největší zkušenosti podle těchto výzkumů vykazují americké studentky. Pro většinu dvojic představuje spíše občasné zpestření a ozvláštnění jejich sexuálního života. Jako lékař musím říct, že AS patří k velmi rizikovým praktikám, jelikož je konečník určen k jiným účelům než k sexu, může snadno dojít k poranění a poškození. Je to také velmi rizikové z hlediska přenosu chorob, zejména AIDS, proto musím zdůraznit nutnost vždy používat prezervativ. Existují speciální prezervativy se zesílenou stěnou právě pro použití při AS.
Co si myslíte o dnes poměrně rozšířeném pissingu?
Myslím, že je to dnes spíše módní záležitost než nějaká zvláště oblíbená praktika. Inspirace pramení zejména z pornografických filmů a tiskovin, kde je pissing, tak zvaný „zlatý déšť“, součástí téměř každé scény. Je to už trochu deviantní praktika, ale skutečných urofilů, které vzruší právě jen moč, je velmi málo, většinou to lidé zkusí jednou dvakrát v životě a pak se zase vrátí k něčemu příjemnějšímu.
A co sex spojený se stolicí?
To už je velmi řídké, ale tady už hovoříme o opravdu deviantním sexu. Samozřejmě mám ve své ordinaci takové případy, ale nejsou příliš časté. Jsou „odvážné“ páry, které to ze zvědavosti vyzkouší, ale koprofilie jako taková – vzrušivost závislá na kálení - je poměrně řídkým jevem.
Jak by se měl zachovat člověk, jehož partner nutí k sexu, jenž mu není příjemný, třeba právě k sexuálním praktikám spojeným s vyměšováním a exkrementy?
Musí rozhodně odmítnout. Jako sexuolog nenamítám proti žádné praktice nic, ovšem jen za předpokladu, že vyhovuje oběma partnerům. Pokud jeden partner vyžaduje sex pro druhého nepřijatelný, je lépe se rozejít.

Připravila
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY