Je-li vaše dítě nápadně neklidné, nesoustředěné, nadmíru aktivní, roztržité a zapomnětlivé, nemusí to být jeho vina. Může mít tak zvanou lehkou mozkovou dysfunkci. Zeptali jsme se v jedné z pražských pedagogicko-psychologických poraden, jak tato porucha vzniká a jak s dítětem s touto poruchou mají rodiče postupovat.
LDM je porucha nervového systému. Projevuje se již zmíněnými symptomy, v těžších formách může mít dítě i potíže s koordinací pohybů. Vzniká jako dědičná dispozice nebo jako následek potíží při porodu. Obecně se udává, že je jí postiženo asi 5 % populace, ovšem ve skutečnosti bude toto číslo zřejmě vyšší, neboť u mnohých dětí se na poruchu vůbec nepřijde. V dnešní době jsou již psychologové s touto diagnózou opatrnější, zpravidla ji nestanoví bez neurologického vyšetření. Mohlo by se zdát, že více jsou postiženi chlapci než děvčata, ale je to jen zdání, v případě školních problémů totiž dívky projevují silnější sociální cítění, jsou tedy ochotny zaujmout „pokorné“ stanovisko, které učitele tolik nedráždí, a nemají tak tolik konfliktů se školním řádem jako kluci, kteří jdou „hlavou proti zdi“.
Jaký postup mají zvolit rodiče, jejichž ratolest trpí výše uvedenými příznaky? Tyto příznaky se obvykle projeví po dobu docházky na první stupeň základní školy. Když má vaše dítě ve škole potíže, jako první instance slouží ped.-psych. poradna. Tam vám nabídnou možnosti, jak se vaše dítě může naučit se svou poruchou žít a mít co nejméně problémů.
První a nejméně „bolestnou“ metodou je KUPOZ. Její autorkou je paní doktorka Kuncová a je spíše pro mladší děti do deseti let. Její základ jsou hra a cvičení ve formě hry, jimiž se dítě učí soustředění. Je to metoda obecná, bez zvláštních specifikací na jednotlivé obtíže. Více specifická je metoda DOV, která se zabývá konkrétními poruchami výkonu. Je založená spíše na rehabilitaci a relaxaci. Obě tato metody přinášejí nejen zlepšení školních výkonů, ale mnohdy i zlepšení vztahů v rodině, protože jsou založené na cvičení rodičů s dětmi, rodiče si musí na děti udělat čas, a to je často nejlepší terapií.
Třetí metodou je EEG biofeetbeck. Je to metoda, která spočívá v práci s počítačem, ale mnozí dětští psychologové ji ne právě rádi doporučují. Není totiž zcela jasně prokázáno, do jaké míry může natrvalo ovlivnit nervový systém. Je to metoda poměrně finančně náročná – terapie stojí okolo 16 000 korun a její výsledky jsou sporné – u některých dětí zabere stoprocentně, u jiných vůbec.
I když se pro žádnou z těchto metod nerozhodnete, měli byste dítěti s LDM připravit zázemí, které mu pomůže se s poruchou vyrovnat. Mělo by hodně odpočívat, mít pevný řád a systém a vědomí, že má v rodině oporu. Na děti s LDM není možné klást příliš velké nároky, psychologové se shodují, že ony to dohoní, až jejich nervová soustava dozraje. V zásadě jde o to, nějak "přežít" základní školu, pak se situace většinou diametrálně zlepší. Počkejte si a zatím projevte vůči dětským nedostatkům na základní škole trpělivost, shovívavost a pochopení, to je pro vaše dítě tou nejlepší terapií.