Dobrá, tak vy si opravdu myslíte, že vaše dítě by mělo umět sjet kopec a zatočit a nespadnout a zastavit a ještě při tom vypadat líp než vy, když jste se před lety poprvé postavili ve šněrovacích botaskách na lyže s kandahárem? V tom případě vás možná bude zajímat, jak takové malé a občas dost vzteklé a protivné stvoření naučit lyžovat. Tady máte několik skromných rad vypozorovaných přímo v reálném životě. Jestli nechcete, nemusíte se podle toho řídit, ale následky (především na vaší nervové soustavě) si pak přičítejte sami sobě :-)

Výbava je grunt – pokud si říkáte, že umělohmotné skorolyže po sestřenici Bětě na to učení lyžování docela postačí, tak jste vedle jak ta jedle. Jestli si nemá vaše dítě už od prvních chvil na prkýnkách osvojit všelijaké zlozvyky nebo dokonce zlomit končetinu, měli byste je vybavit opravdu kvalitními lyžemi, vázáním a botami. S výběrem vám poradí v lepších prodejnách nebo sportovních bazarech. Mimochodem, přilba je taky dobrá věc.

Začátky jsou krušné – jestli ten cvrček ještě nikdy na lyžích nestál, počítejte s mohutným odporem vzápětí poté, co mu poprvé podjedou nohy a on upadne do závěje. Jestli máte slabé nervy a nesnášíte dětský jekot, raději svěřte první lyžařské krůčky vašeho potomka zkušeným odborníkům. V každém lepším středisku je lyžařská školička, kde čekají opravdu dobře připravení instruktoři. Nelitujte peněz, protože s nimi se vaše dítě v neuvěřitelně krátké době naučí základní grify, sjede kopec, zatočí i zastaví, a především se tohle všechno objede bez hysterických scén, protože před cizím člověkem se ten malý hajzlík nebude chtít shodit :-)

Nepodceňujte, ani nepřeceňujte – dejte si pozor na to, abyste nezačali porovnávat lyžařské schopnosti svého dítěte s umem sousedova syna nebo dcery vedoucího chaty. Každé dítě je jiné, je jinak fyzicky talentované a jinak rychle se učí. Proto nepropadejte depresi, jestli ten váš ještě pluží a sousedův Pepík už jezdí slalom. Buďte trpěliví, dítě nezesměšňujte, hodně chvalte, ale neodpouštějte prohřešky. Do omrzení volejte: „Používej hůlky!“, „Předkloň se!“ a „Pokrč kolena!“ Nedovolte dítěti, aby se vozilo v přezkáčích v sedu jako na záchodě. Dobrý postoj je základem zvládnutí jízdního stylu.

Trénink je důležitý – i když z dítěte nechcete mít závodníka, pošlete ho jednou za rok na lyžařský výcvik se zkušenými instruktory nebo s ním vyražte na týden ven, případně ještě přidejte pár víkendů nebo jednodeňáků. Lyže, opřené za skříní, jsou na nic. A bez toho, když už vás vybavení stálo tolik peněz, proč ho nepoužívat. Stejně z toho za chvíli vyroste a budete kupovat větší. Tak ať se to aspoň pořádně užije.