V období vysvědčení, ať už pololetního, nebo na konci školního roku, se děti často obrací na linku bezpečí, nebo dokonce na policii. Mají totiž strach, jak rodiče jejich školní výsledky přijmou. Co by měli udělat rodiče a jak se mohou děti proti rodičovským represím bránit?
Pohled psychologa
Je velmi složité tuto situaci hodnotit, ale obecně je možné říci, že rodiče připisují často známkám větší význam, než jaký skutečně mají. Je samozřejmě jasné, že známky, zvláště u starších dětí, mohou být rozhodujícím faktorem při přijímání na školy vyššího stupně, ale známky nejsou všechno. Je zajímavé, že na linku bezpečí se často obracejí i děti, které dostanou třeba dvojku na vysvědčení, protože se bojí, jak jejich rodiče nepřijmou to, že nejsou výborné, pouze chvalitebné. To jsou děti prestižních rodičů s vyšším vzděláním, kteří na vzdělání kladou větší důraz. Většinou však rodiče vědí, jaké známky mohou očekávat, podepisují žákovské knížky, chodí na schůzky, jsou prostě o prospěchu dětí průběžně informováni, proto může být osudnou chybou věta: „Jestli dostaneš dvojku (trojku…), raději nechoď ani domů.“ Dítě tyto výhrůžky pronášené s nadsázkou bere vážně a skutečně raději nejde domů. A protože je v období známkování na linkách pro děti až o 70 % větší množství telefonátů zoufalých dětí, měli bychom se uvědomit, že škola a známky jsou pro děti nejvíce stresujícím faktorem a že bychom se my, rodiče, měli snažit spíše dětem pomoci se s tímto stresem vyrovnat. Promluvit s nimi a především zdůraznit, že naše láska k dítěti nebude vlivem špatných známek nijak otřesena.
Linka bezpečí – 0800 155 555
Na naší lince je v období okolo vysvědčení velký nárůst telefonátů, děti se obávají reakce rodičů na známky nebo se na nás naopak obracejí poté, co je rodiče vystavili nějakým represím, například fyzickým trestům. Děti jsou průměrně ve věku 11 - 16 let, nejmladší děti jsou okolo 6 let a někdy volají i rodiče, které ovšem z nedostatku času většinou odkazujeme na linky určené dospělým. Co se v takovém případě stane: Dítě volá anonymně, a pokud odmítá jít domů, spojíme se se sociální pracovnicí, pod kterou dítě podle místa bydliště patří. Ve spolupráci s ní pak hledáme řešení. Buď jiné příbuzné dítěte, nebo v krajním případě záchytný azylový dům. Jestliže dítě nechce, nespojujeme se s rodiči. Pokud má na těle známky fyzického napadení, je urychleně vypracován lékařský posudek a soudce dá předběžné soudní příkaz k umístění dítěte do náhradní péče, aby se nemuselo vracet domů. Tento příkaz je vyhotoven během jedné hodiny, soudci pracují na mobilních telefonech v podstatě non stop, 24 hodin denně. Setkáváme se zřídka i s případy, kdy se dítě samo fyzicky poškodí, aby to vypadalo, že bylo napadeno rodiči, ale i v tomto případě celou situaci velmi pečlivě zvažujeme, protože za takovýmto extrémním jednáním bývá často třeba psychické týrání v rodině nebo jiné represe.
Policie ČR
Jestliže se k nám dostaví dítě ohlásit, že bylo napadeno rodičem nebo jinak týráno, kontaktujeme sociálního pracovníka podle místa bydliště dítěte a lékaře. Kurátor musí být jako náhradní zákonný zástupce dítěte při výslechu. Jestliže se prokáže při lékařské prohlídce, že dítěti se skutečně stala újma, kontaktujeme azylová střediska nebo diagnostické ústavy, kam je dítě po dobu prošetření případu umístěno. Případ prošetřujeme ve spolupráci se sociální péčí, jsou kontaktování sousedé, škola, dětský lékař. Jestli má dítě závažné důvody, pro které se nechce vrátit do rodiny, může to vést až ke stálému umístění do dětského domova. Stanovisko dítěte je v tomto případě bráno v potaz.
Připravila
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY