Měla jsem nevyvedené manželství. Po několika letech jsme si přestali rozumět, neměli jsme se o čem bavit, navíc, můj muž často pil. Nebyla jsem schopná se jen tak sebrat, vzít tříleté dítě za ruku a odejít. Pořád jsem doufala, že se něco stane, že mě nažel potřebuje, co si beze mne počne, co naše dítě, namlouvala jsem si, že naše krize není tak hrozná, jaká ve skutečnosti byla. Byla jsem ze všeho dost zoufalá, a tak jsem viděla spásu v návštěvě psychologické poradny. Začala jsem sem chodit, dokonce jsem přesvěčila i manžela, aby navštívil paní doktorku. Manželství mi sice psycholožka nezachránila, ale otevřela mi oči, že jsem odpovědná v životě za sebe a za své dítě a ne ještě za pro mne ničemného manžela. Že si musím naučit vážit sama sebe a že si musím věřit. A tak, po jedné z našich hádek, jsem se v duchu rozhodla, že tohle už opravdu nechci a odešla jsem pryč. Dalo mi to velké přemáhání, stálo mě to hodně sil, ale odešla jsem. Dnes mám novou rodinu, skvělého partnera a život, který žiju, má smysl.
Katka P.

Chtěla bych se s vámi podělit o svoji zkušenost s manželskou poradnou. Bylo to ještě v dávné totalitě, když moje mladé manželství vypadalo spíš jako válečné pole. Hádali jsme se, řvali na sebe, hrnce lítaly a sem tam nějaká ta facka. Jednou jsem po takové hádce utíkala do poradny, která byla blízko nás a o které jsem věděla, ale neměla jsem dřív odvahu ji navštívit. Panu doktorovi jsem všechno vypověděla v slzách a on mi řekl: „Milá pani, od toho chlapa jděte honem pryč. To nemá smysl.“ Vrátila jsem se domů trošku klidnější, když mě někdo vyslechl, ale nakonec jsem se k radikálnímu kroku stejně neodhodlala. Bylo tam i dítě a tak. Nakonec jsme spolu přes 20 let a i když se občas chytnem, už spolu neválčíme. Nedávno jsem toho pana doktora potkala, poznala jsem ho hned, i když byl už dost prošedivělý. Vyprávěla jsem mu o tom, co mi tenkrát poradil a on se ptal: „A jak to bylo? Odešla jste od něj?“ Přiznala jsem se, že jsem jeho radu neposlechla a že toho doneška nelituju. „Tak to jsem rád, že jsem se spletl,“ pokýval hlavou. A já jsem taky ráda. Svému muži jsem o tom tehdejším ani současném rozhovoru s psychologem nic neřekla. Je to jen moje tajemství.
Lucie
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY