Ženy spolu mluví o sexu v daleko řidší frekvenci než muži. Nemluví o sexu ani hodně, ani šťavnatě, ani nechutně. Je ale pravdou, že jejich hovor je zpravidla mnohem smysluplnější, neboť není třeba ohromit všechny kolemstojící rozměry vlastních orgánů nebo předváděním síly partnerčiny extáze v jejich velemužném obětí přehlušit okolojedoucí vlak.


Ženy, když už spolu probírají téma sex, a to sex vlastní, nikoli sousedský či filmový, hovoří pravdu. Na rozdíl od mužů jim v otázce sexu nechybí smysl pro humor, takže to, co by muž považoval za pohromantní příhodu a okamžitý konec jakýchkoli styků, dokážou nazřít s laskavostí a nadhledem. Rozměry orgánů kohokoli jim obyčejně nepřipadají důležité, ale o kráse mužských zad jsou schopny pět lyrické básně. A ta, co příslušné výlevy poslouchá, neřekne hned, že ten její má záda ještě krásnější, ale upřímně jí zazávidí… Žena přizná, že ji sex někdy taky nebaví, nemusí být z povinnosti vždy v pohotovosti.


A v jakých situacích spolu ženy o sexu hovoří? Musí to být velmi dobré přítelkyně, aby dokázaly zdolat bariéru ostychu a aby si mohly říct „všechno“. Nejlepší je to po sklence alkoholu, když se uvolní nálada – čím víc je pak holek, tím víc názorů na věc a zkušeností.
Výjimka potvrzující pravidlo: V životě nejvíc, nejšťavnatěji a nejnechutněji jsem slyšela vyprávět o sexu asi padesátileté pošťačky, když jsem v osmnácti letech kroutila brigádu na poště. Když si na to vzpomenu, ještě dnes mi planou uši studem.


A co vy? Mluvíte s kamarádkami o sexu? Řeknete jim všechno? Napište nám.


Reklama