Moje teta mi vyprávěla úžasnou příhodu. Když její syn chodil na první stupeň základní školy, byl na svůj věk velmi dobře vzdělán v přírodních vědách. Od malička ležel v encyklopediích a přírodopisných atlasech, věděl přesně, jak se která ještěrka, myš a brouk jmenují latinsky, co žerou, v jakých oblastech se vyskytují a kolikrát za rok vyvádějí mláďata. Všichni kolem mu dávali patřičně najevo jeho modrost a učenost, takže malý Adam se cítil přinejmenším jako malý Darwin. Jednoho dne však přišel ze školy velice rozezlen. Už ve dveřích se obořil na svou – nic netušící – matku: „Proč jste mi to neřekli?! Vypadal jsem ve škole úplně jako blbec!“ Po chvíli trpělivého vyptávání se teta konečně dobrala podstaty věci. Paní učitelka dnes dětem vyprávěla o tom, jak se stane, že vznikne malý človíček. A Adam, dostatečně z domova nepoučen, snad poprvé v životě nebyl v látce napřed před ostatními dětmi! Taková strašlivá potupa ho tak rozčílila, že své žehrání zakončil slovy: „Takže, až se budete s tátou příště rozmnožovat, tak mě koukejte zavolat, abych pořádně viděl, jak se to dělá!“
Pokud vím, nikdy se tak nestalo. Ale i tak asi Adam tuto mezeru ve svém vzdělání poměrně dobře zacelil. Důkazem je jeho početně se rozvíjející rodina, jejíž pátý člen – syn David – přišel na svět teprve před několika týdny. Nejstarší Gabriel sice ještě do školy nechodí, ale s ještěrkami a jinými potvorami už si tyká jako kdysi tatínek. Tak uvidíme, jestli vstoupí do vzdělávacího procesu poučen, nebo si bude muset taky doma stěžovat…
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY