Prázdniny jsou pro děti časem radovánek, dětských her a poznávání nových kamarádů. Některé děti se hned seznámí, zapadnou do party a ihned se přizpůsobí prostředí, které neznají. Pro některé děti však tyto situace představují těžko překonatelný problém. Proč jsou některé děti samotářské, proč se nezapojují do dětské skupiny?


Malinké děti nepotřebují společenství ostatních dětí, vystačí si samy se sebou a mámou a tátou. Větší děti se s ostatními vrstevníky zabaví a rodiče "mají klid". Pokud se dítě špatně zapojuje do kolektivu, podle psychologů je může trápit nějaký handicap nebo přílišná vazba na rodiče. Problémy se zapojením mají děti, které nemají běžné dovednosti jako stejně staří vrstevníci, stydí se, špatně se vyjadřují, bojí se vlastního neúspěchu. Nedobrovolnými samotáři jsou také děti, které vyrůstají o samotě. Nechodí do školky, ze školy musí hned domů, nenavštěvují žádné zájmové kroužky. V praxi to bohužel vypadá, že tyto děti se začínají chovat jako dospělí, přebírají totiž vzory ze svého prostředí. Do stejné skupiny patří i děti, které mají příliš úzkostlivé rodiče a jsou vychovávané v přehnaně ochranitelském prostředí. Jsou to děti rodičů, kteří vidí svět jako jedno velké nebezpečí, číhající na jejich potomka.


Děti se ale touží zapojit do her s ostatními, často je to pro ně velké trauma, když nedokáží překonat svou neschopnost navázání vysněného kontaktu. V tomto případě je jasné, že dítěti musí pomoct někdo dospělý.


Jak těmto dětem pomoci? Je dobré, když je do dětské skupiny někým uvedeno. Pokud se vám to nepodaří, je dobré, podle psychologů, v některých případech vykonat na dítěti metodu "mírného násilí". Donutit dítě překonat ostych a seznámit se. Když je trochu postrčíme, stačí pár chvil, první úspěch, první komunikace s cizím dítětem a je po samotářství.


V kolika letech je dobré začít s osamostatňováním dětí? Nebraňte dětem, aby jezdily na školky a školy v přírodě. Jsou to první dny, kdy jedou někam bez svých blízkých, z prostředí, na které jsou zvyklé. Jistě, večerní slzičky a touha po domově nastane, ale dítě si začne uvědomovat, že je v kolektivu, který je hodnotí, a musí se této situaci postavit. Navíc je mezi dětmi, které zná, a hodná paní učitelka ráda dítě ukonejší. Je to dobrý krok a příprava na letní tábory, kde se děti neznají a musí komunikovat s někým jiným, než je známý kamarád nebo máma s tátou.

Reklama