Myslím, že každý z nás si někdy (zvláště při větší rodinné sešlosti) uvědomí, že prostředí, ze kterého pochází, a lidé, se kterými trávil své dětství a dospívání, nejsou tak docela v pořádku. Proč vlastně matka zadělává těsto na buchty zásadně hodinu po půlnoci, sestra se rozhodla natřít celý svůj pokoj včetně stropu na černo a otec neustále přepíná programy v televizi s frekvencí 115/hod.? Je zvláštní, že v roli „nezávislého“ pozorovatele vlastní rodiny si obyčejně my sami připadáme velice normální. Nechápeme, kde jsme se vzali mezi lidmi, kteří jen čistě náhodou nedlí v blázinci, a proto se snažíme své rodinné tajemství co nejdéle skrývat před člověkem, kterého máme rádi o o kterém třeba i doufáme, že s námi hodlá sdílet zbývající léta života. A to především ze strachu, aby mu detailní nahlédnutí do rodinného zákulisí nezpůsobilo šok nebo jej dokonce nedonutilo ke zbrklému úprku nejen z bytu našich rodičů, ale i z našeho života.

Pamatujte však, že…

… pokud je váš partner do vás skutečně zamilován, dívá se na vás i na všechno, co s vámi souvisí, přes „růžové brýle“ a proto je právě teď nejvhodnější chvíle vzít ho do rodiny (uvidíte, že vydejchá i babičku přednášející Nerudovy verše ve visu na ribstoli)

… i váš partner je bezpochyby v duchu pronásledován myšlenkami na tragický obraz vlastního příbuzenstva a proto bude na návštěvě u vašich určitě velmi shovívavý, aby pak mohl od vás očekávat podobnou reakci

… jednou bude k tomuto setkání stejně muset dojít - nejpozději na svatbě – takže proč to odkládat?

… v případě, že chcete přece jenom působení rodinného nebezpečí zmírnit, vyčkejte, až bude otec na služební cestě, sestra na studiích v zahraničí a babička na dovolené na Moravě – a podávejte svému příteli příbuzné po kapkách…

… i vy se určitě budete zanedlouho vlastním dětem jevit jako osoba díky svému nemožnému chování zcela nevhodná pro kontakt s objektem jejich lásky (a pokud máte sourozence, který právě teď prožívá vážnou známost, všimněte si, jak se na vás chvílemi po očku dívá a jak se vyptává, jestli nemáte náhodou v úmyslu na delší čas odjet z města)

Měla jste také strach představit svého partnera rodině? Jak to všechno nakonec proběhlo? Napište nám o tom!