Nikde jinde se ale dítě nenaučí odpovědnosti za druhou bytost tak dobře, jako právě doma při péči o svého zvířecího kamaráda. Vlastního pejska nebo morče žádné (i sebevychytanější) tamagoči prostě nenahradí. Před tím, než dítěti nějaké zvíře pořídíte, byste však měli na rodinné radě probrat všechna pro a proti. Předejdete tak zbytečným problémům a možná i slzičkám.


Několik dobře míněných rad:

Lékaři se shodují na tom, že v bytě alergika nemá zvíře co dělat. Zvláště kočičí alergeny dovedou být natolik agresivní, že u citlivých osob vyvolávají přehnanou reakci vedoucí někdy až k záchvatům dušnosti. Snad tedy rybičky….

Nejste-li si jisti, že váš prcek bude schopen a ochoten se o zvíře denně po dlouhé měsíce a roky samostatně starat, raději mu hned napoprvé nekupujte pejska, ale vyzkoušejte to nejdřív s rybičkami nebo křečkem. Zvíře není hračka a když omrzí, nemůžeme ji jen tak vyhodit…

Pokud už zvíře doma máte, nestarejte se o ně vy, ale od začátku dejte dítěti najevo, že všechny povinnosti spojené s péčí o nového člena rodiny jsou jeho starostí (nenápadně je ale pozorujte a v případě potřeby usměrněte)

Každé zvířátko má svůj vymezený čas na tomto světě a proto musíte počítat s tím, že v případě jeho smrti propadne dítě bezmeznému žalu – obvykle se na ztrátu čtyřnohého kamaráda zapomíná lépe, když má vaše ratolest zase o koho se starat (nečekejte proto dlouho s pořízením nového zvířete)




TÉMATA:
ZVÍŘÁTKA