
Snažte se svým dětem vysvětlit, že hlavní obranou proti šikaně není máma a táta ani učitel, ale především jejich vlastní chování vůči útočníkovi. Poraďte svým dětem, jak se mají bránit:
1)Snaž se co možná nejvíc se vyhnout těm, o nichž víš, že chtějí ubližovat.
2)Zkus na sobě nedat znát, jak moc ti jejich chování vadí a ubližuje – to je právě to, po čem oni touží.
3)Najdi si přátele, na něž se můžeš spolehnout, že budou na tvé straně.
4)V rámci prostředí zahaj nějakou činnost, ve které budeš vynikat, takže získáš uznání, obdiv ostatních a sebejistotu – pak už nebudeš pro agresory snadným cílem.
5)Pokud situaci skutečně nezvládneš, svěř se někomu dospělému, nejedná se v tomhle případě o žalování.
Přejeme všem dětem, aby se do takových situací nedostávaly, a pokud se dostanou, aby je dokázaly zvládnout. A protože je všechno zlé pro něco dobré, zcela jistě pomohou vašemu dítěti dovednosti, jež si osvojí v boji s dětským usurpátorem, i v pozdějším dospělém životě.
Nový komentář
Komentáře
Andula — #2 ja take ne
Ono to hledání spolehlivých přátel někdy není jen tak, zbytek kolektivu se většinou usurpátora bojí a radši se drží bokem.
Snařím se dětem vysvětlit, jaké chování si už nemají nechat líbit, se šikanou jsem se zatím nesetkala.