Čtenářka Mona nám napsala: Já sama vždycky hrozně ráda četla a dodnes, i když moc času nemám nebo si ho spíš možná neudělám, čtu nové knihy nebo si probírám a čtu ty staré a osvědčené. Můj patnáctiletý syn beletrii nečte vůbec, stejně jako mnoho jeho spolužáků, jak mi sděluje, a vůbec si bohužel nepřipadá ochuzený, alespoň si čte v různých naučných a encyklopedických knížkách
Je to opravdu generace z jiného tisíciletí, někdy si s ním připadám jako prastarý obrozenec, který se mu snaží přiblížit dávno zaniklý svět. Mám ještě malinkou dceru a tak jsem si dala závazek, že se budu snažit ji ke knihám přivést, abych svou knihovnu, kterou mám moc ráda mohla jednou nechat někomu, kdo ji ocení.


Další názor v tomtéž duchu – tentokrát od Terky: Patřím k lidem, kteří již od prvního zápolení s písmenky zůstali zasaženi sdělným tajemstvím knihy. Okouzlení mi zůstalo prakticky do dneška, i když vím, že mnohé informace lze získat rychleji a hlavně snadněji, např. přes internet. Přesto si raději vyhrábnu tu správnou literaturu a tak nějak postaru si to nalistuji a přečtu. Domnívám se, že všechny metody vedoucí k poznání lze různě kombinovat, tudíž nic nezavrhuji, je to cesta vývoje. Jestliže další generace naznají, že internet obsáhne vše, včetně beletrie a krásná literatura v knižní podobě bude jen pro náročné fajnšmekry, je to opět vývoj, kterému netřeba bránit. Některým věcem je třeba nechat patřičný prostor, aby měly čas náležitě dozrát. Příští léta ten či onen přístup upřednostní a opět to může být jen dočasná fáze vývoje. Přesto apeluji na rodiče, aby svým dětem četli a to co nejvíce. Ze svých zkušeností vím, že tato forma komunikace skrze dobrou knihu zůstává nezapomenutelným zážitkem a zaseté semínko má větší šanci, že jednou vzklíčí. Dítě se nejenom bude rádo ke knize vracet, ale v budoucnu možná rozezná rozdíly mezi dobrou literaturou a škvárem. Bohužel, alespoň jak já si pamatuji, tak školní úkoly z povinné četby mohou znechutit a odvrátit mladé čtenáře nejen od četby kvalitní literatury, ale od četby vůbec. A to by byla věčná škoda. Koneckonců, ať si každý čte, co ho baví a na co se cítí. Každý má takovou filozofii, jaká mu vyhovuje. Nic nelze paušalizovat a na nic neexistuje univerzální šablona hodící se pro každého z nás.

Reklama