Na začátek tři rady přímo ke čtenářce, jejíž příběh jsme otiskli minule:

„Pokud hledáš tajemství, dobrodružství a zábavu, tak je to v pořádku. Ale taky jsou tu nevýhody v podobě pocitů viny a myšlenek na společný život s nim, který pravděpodobně nikdy nebude. Když to udělal svojí ženě, udělá to i tobě. Vyměň svého patologického dopisovače přes internet za někoho čestnějšího. Čas je relativní, ale není třeba s ním plýtvat!“ vzkazuje Lenka.
Její slova potvrzuje další nejmenovaná čtenářka, která radí: „Také jsem byla na stejném postu jako vy. Milenka, která byla vrbou a přitom ozdobou svého přítele "ženáče". Radím vám, abyste od takového vztahu rychle utekla, neboť i on, stejně jako ten "můj", najde další milenku, které se bude svěřovat, jak ho jeho žena trýzní. Pak se za vámi bude vracet, že vy jste byla ta nejlepší, kterou kdy potkal a bude se snažit s vámi obnovit váš vztah = milenecký, nic víc. Není o co stát. Já sama se z toho dostávala skoro tři roky a stále se potýkám s jeho slovy: ´Byla jsi nejlepší ženská, kterou jsem kdy potkal, a chtěl bych s tebou být!´ a vzápětí dodal: ´Když my s tou mojí druhou milenkou čekáme přírůstek do naší nové rodiny!´ Stojí vám takový muž za to?“
A co radí naší čtenářce Honza? „Myslím si, že byste si měla sama rozmyslet, zda váš vztah je perspektivní, tj. zda vám postačuje, že se vidíte jen občas, že kromě vás má váš přítel ještě další ženu, které věnuje svoji přízeň a pozornost. Ženy často vzdychají, že takovému vztahu obětovaly nejlepší léta (zřejmě s představou budoucí manželky), a pak po rozchodu obtížně hledají perspektivního partnera. Myslím, že byste sama měla zvážit, co od současného vztahu očekáváte. Jestli je opravdu dobrý, nezávazný a občasný, pak je tu možnost najít si novou známost a tuto udržovat jako přítele nebo jako milence budoucí vdané ženy.“


A nakonec dva příběhy těch, které si zkusily být milenkou, ale nevzpomínají na tu dobu v dobrém:
„Jsem milenkou, a to milenkou chronickou. Vždy, když se mi poštěstí seznámit se s milým a inteligentním mužem, záhy zjistím, že je ženatý,“ svěřila se žena, která nechce být jmenována. „Stalo se, že jsem se zamilovala, a to velmi hluboce a zdálo se, že můj přítel také. Dokonce od své manželky odešel (i když jsem to nijak zvlášť nechtěla, připadalo mi to moc brzy), ale po čase začal zjišťovat, jak strašně jí ublížil a vrátil se k ní. Jenže i mně ublížil, a to velmi, protože jsem mu skutečně věřila. Takže, vy oklamané manželky - ne milenka, ale váš manžel vám rozbíjí manželství a dlouholetý vztah. Na konci všeho zůstanou dvě zklamané a nešťastné ženy, několik zmatených dětí a muž, který si dokázal na jedné straně udržet manželství a na straně druhé si dokázal, že ON na to ještě má.“
„Věděla jsem od začátku, že ON má přítelkyni, kterou si chtěl brzy vzít, doufala jsem ale, že vyhraju já,“ píše Leona. „Když se o nás jeho partnerka dozvěděla, začaly hysterické telefonáty a scény, čímž ho totálně odradila. Viděla jsem, jak se přiklání k rozchodu, pomalu se ke mě stěhoval a já ve skrytu duše začínala připravovat budoucnost. Ve chvíli, kdy se s ní definitivně rozešel, se ONA pokusila o sebevraždu a skončila na psychiatrii. On ji navštěvoval a když jí propustili do domácího léčení, začal se k ní stěhovat. Najednou jsem byla hysterická já a svým chováním jsem ztratila úplně vše. Teď jsem tři roky vdaná (s novým partnerem) a nesmírně šťastná. Doufám, že nikdy nebudu muset řešit tyto problémy jako druhá strana.“




TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY