
Další ideální možností je, pokud na to máte čas (abyste dítě vozili tam a vyzvedávali) a peníze, přihlásit dítě do nějakého kursu, ve kterém se na zkoušky pro ten který ročník připravuje. Tyto kursy pořádají střední školy, většinou je tam dělají kantoři na vlastní triko na živnostenské listy a jejich cena se pohybuje mezi 500-1500 korunami, podle počtu odučených hodin. Výuka probíhá kvalitně, žáci jsou systematicky připravováni na typy úloh a cvičení, jaká budou následovat na zkouškách.
Poslední věcí, kterou můžete pro svou ratolest udělat, je vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a složení zkoušek nanečisto. Může se vám dokonce podařit vyšpízovat poradnu, která s vaší budoucí školou spolupracuje a pomáhá s vypracováním zkouškových testů. V tom případě máte vyhráno, protože: a)pokud se podaří dítěti zkoušky v poradně a skutečné zkoušky zkazí, můžete výsledky předložit k odvolacímu řízení s poukazem na trému a máte velkou šanci, že škola k tomuto argumentu přihlédne. b)je reálná šance, že zkoušky ve škole bude zadávat někdo z pedagogicko-psychologické poradny, pro dítě tedy nebude ona žena na zkouškách osobou neznámou, získá tedy alespoň částečnou jistotu. c)jestliže vaše dítě nikdy zkoušky nedělalo a ty příklady, které je nutíte dělat doma, nebere příliš vážně, vyzkouší si alespoň, jak velkou míru koncentrace musí zkouškám věnovat, a ty pravé zkoušky pro ně budou „starou vestou“.
Když s vámi potom povedou v poradně rozhovor na základě výsledků testů a dotazníku, který jste vyplnili (ten je mimochodem skutečnou zkouškou rodičovské lásky a objektivity, neboť v něm musíte zcela exaktně stanovit, jestli vaše dítě raději pracuje, nebo se učí – vy víte, že dobré by bylo, aby obě tyto činnosti mělo v oblibě, ale zase víte, že vám to stejně nikdo neuvěří, protože žádné desetileté dítě tyto činnosti nemiluje), dozvíte se, jestli je vaše dítě zralé, či nikoli, řeknou vám, jestli je, či není studijní typ a připraví vás na rizika, která s sebou budoucí docházka na gymnázium pro vaše dítě přinese.
Ať již vaše testy nebo pohovory dopadnou jakkoli, stejně se v onen den D, kdy vaše ratolest půjde na první z mnoha zkoušek ve svém životě, budete hroutit a kroutit napětím. Všem dětem i rodičům přejeme pevné nervy.
Nový komentář
Komentáře
Ťapina: jak to, ze jen sedm let? To jeste nebyla devitka?
Ťapina: to věřím, my zase byli jako jedna rodina na ZŠ, kam jsme chodili osm let, ale přece jen, byli jsme ještě dti
Andula: Je to podle mně dobré, člověk si zvykne na kolektiv, za těch sedm let jsme byli jako jedna rodina a maturita pak nebyla žádný problém.
Ťapina: za nás ještě víceleté gymmply nebyly, škoda
Já jsem byla jedna z mála páťáků, kteří na víceletý gympl chtěli sami. Chtěla jsem utéct z příšerného kolektivu základní školy a povedlo se to, i když až na odvolání. Zapracovala nejen tréma, ale i špatná příprava - některé věci ze zkoušek jsme neměli vůbec probrané. Proto bych doporučovala rodičům, aby si zjistili, jaký rozsah která škola požaduje, a co se probírá na základce, co se stihne a co ne a případně sehnali nějaký ten doučovací kroužek nebo přípravu. Někdy to určitě potřeba není, jsou i kvalitní základky.