„Jo, jít tak místo čučení do obrazovky počítače někam do parku, ruku v ruce s krásným a pozorným chlapem,“ vsaďte se, že nejste sama, koho takové (a podobné myšlenky) tenhle týden napadají. Přistihla jste se při nich? A hned jste je způsobně zahnala do kouta na hanbu? Ale proč proboha?
Je tu přece konečně jaro a s ním i spousta nových emocí a zážitků a plánů a snů… Poddejte se jim. Představte si, jak by to bylo krásné, kdyby všichni ve vašem městě „zapíchli“ to, co právě dělají, vypnuli počítače, zavřeli přepážky v úřadech, zatáhli rolety a vyrazili (hnáni svými pudy) pěkně po dvojicích do parku mezi pučící pupeny. Vypadalo by to asi trochu jako prvomájový průvod nebo nějaká nepovolená demonstrace, ale bylo by to krásné. Například v Praze na Petříně by u sochy Karla Hynka Máchy vznikla taková skrumáž, že by muselo být povoláno komando zvláštního nasazení, aby situaci zvládlo. Každý menší remízek se štíhlými břízkami by byl zcela pošlapán davy láskychtivých dvojic. A co teprve ta romantická zákoutí, odlehlé lavičky a půjčovny lodiček? Propukla by milostná revoluce. A všem by bylo fajn. Nikdo by se nemračil, nikdo by se nehádal, a možná, že by ani nikdo nekradl.
Make love, not work!!!
Ale ty následky…. :-)