Při tradiční české štědrovečerní hostině obvykle nechybí rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Tak jsme na to zvyklí, tak to dělala naše máma i babička. Samozřejmě v mnoha rodinách dochází k obměnám, kdy kapra nahrazuje mořské filé nebo řízky a rybí polévku mnozí rádi oželí kvůli hrachovce, čočkovce, kapustnici nebo bramboračce. Jak si ale o Vánocích pochutnávají lidé v jiných zemích? Co jedí v Austrálii, v Řecku, ve Velké Británii, ve Francii nebo v Polsku?

FRANCIE si libuje v bohatém menu o mnoha chodech, protože v této zemi je stolování povýšeno na několikahodinový obřad (a to nejen o svátcích). Jako předkrm se ve městě jedí hlemýždi a rybí polévka, na vesnici ústřice a bílé klobásy. Zlatým hřebem večeře je pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou, kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami nebo pečená husa na divoko. Francouzi si také rádi dají škeble, kaviár, uzeného lososa a obalovaná žabí stehýnka. Samozřejmě na stole nechybí sýry a sladkosti jako např. trufle z čokolády a datlí. Někdy se jí tak dlouho, že musí být rozdávání dárků přesunuto až na 25. 12. ráno.

ITÁLIE je zemí vyhlášenou kulinářskými specialitami ze zvěřiny a ryb, což dokládá i štědrovečerní menu. Hlavním chodem je zvěřina, ryby, raci, kuřata a k tomu kukuřičná kaše polenta a artyčoky. Jako sladká tečka se podává kaštanové pyré se slazenou šlehačkou, bábovka zvaná pannetone a turecký med s oříšky.

NĚMECKO je sice jedním z našich nejtěsnějších sousedů, ale kapra tam na Štědrý večer najdete na stole jen v Bavorsku a Bádensku–Württembersku, kde se tato sladkovodní ryba upravuje na nejrůznější způsoby (i na černo nebo na modro). Jinak si Němci dají rádi na Vánoce pečenou husu, kachnu nebo krůtu. Na severu se jedí „nevánoční“ opečené klobásky nebo párky s bramborovým salátem (stejně jako i v Rakousku, jak už nás všechny poučila Leni v auditoriu o Vánocích) . V Německu si potrpí i na sladké, například perníčky nebo sušenky s čokoládovou nebo cukrovou polevou.

ŠPANĚLSKO má na Vánoce docela jiné zvyklosti - jako hlavní chod tu mívají skopové maso se zeleninou a ovocem, to vše zapíjejí vyhlášeným španělským vínem. Život si Španělé sladí podle toho, v jaké oblasti žijí. Třeba v Andalusii pečou kořeněné mandlové koláče s ovocem, jinde mají zase raději citrónový dort s kandovaným ovocem nebo pečivo s piniovými jadérky.

VELKÁ BRITÁNIE dává na Štědrý večer přednost pečenému krocanovi s kaštanovou nádivkou, nechybí ani typický anglický puding (jen pro odvážné…) a sladké bochánky, plněné jižním nebo kandovaným ovocem.

ŘECKO je pověstné svojí láskou ke slavnostem a slavnostním hostinám všeho druhu. Na Vánoce se tedy rádi taky rozšoupnou, přičemž samozřejmě hlavním chodem je ryba na rozličný způsob, nebo na roštu pečené sele či jehně. Nezbytnou součástí hostiny jsou desítky druhů zeleniny a ovoce.

POLSKO vychází při přípravě pravé štědrovečerní tabule z kalendáře – podává se dvanáct chodů, jako je dvanáct měsíců do roka. Dřív se na Vánoce jedly ryby (např. kapr v černé omáčce se švestkami), ale poslední dobou se na polské tabule tlačí pečený krocan nebo krůta. Součástí menu bývá také boršč nebo zelí s houbami a bílé pečivo. Božíhodový oběd zahrnuje šunku a speciální pečenou klobásu, která je dlouhá až 1 metr, nebo drůbež.

AUSTRÁLIE je pro oslavu Vánoc pro tuzemce krapku netypická, protože napoprvé vám přijde nepatřičné slavit v tom vedru Ježíška. Vánoční hostina se odehrává zpravidla pod širým nebem, jedí se speciality z obložených mís, ovocné a zeleninové saláty, sladké zákusky a meloun. Z masa se nejčastěji objevuje drůbež, v poslední době následován zcela nevánočním hamburgrem. Specialitkou je teplý švestkový nákyp s rozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. Pijí se ovocné šťávy, lehké víno a australské pivo.

Napsáno s použitím informací z milé vánoční knížky Malá encyklopedie Vánoc.
TÉMATA:
DŮM A BYT