První sexualita se v dětech probouzí už ve velmi raném věku – souvisí s poznáváním vlastního těla, u dětí se projevuje už asi od roku a půl. Dítě je si vědomo libých pocitů, není však na takovém stupni vývoje, aby tyto libé pocity dokázalo nějak formulovat. Uspokojuje se, nejčastěji tak, že si dráždí pohlavní orgány nějakým předmětem, který je dítěti milý, např. hračkou na spaní či lahví, kterou má na usnutí. Pokud rodiče něco takového zjistí, neměli by u takhle malého dítěte vůbec reagovat – u většiny dětí totiž další prožitky a nové zážitky zcela „vygumují“ vzpomínku na ony libé pocity a onanie obvykle zcela vymizí.

U nějakého procenta dětí však tento zvyk přetrvá do pozdějšího věku – pokud tedy zjistíme, že dítě ještě ve věku čtyř let, kdy má už dostatečně rozvinutý slovník a je schopno slovní informace přijímat i se samo dobře vyjadřovat, pravidelně onanuje, měli bychom mu jeho jazykem a velmi citlivě vysvětlit, že to, co dělá, je jeho soukromá, intimní věc. Že se tedy nehodí, aby dítě onanovalo na veřejnosti, aby svůj zvyk konzultovalo s kamarády apod. Z našeho projevu by dítě nemělo nabýt dojmu, že dělá něco neslušného, nehezkého nebo zavrženíhodného – to, že objevilo mechanismus navozování si libých pocitů je přirozené a příjemné. Naopak bychom zde dítěti měli připomenout důležitost osobní hygieny, aby si nepřivodilo nějaký zánět pohlavních orgánů.

Pokud by rodiče celou situaci nezvládali a dítě by například onanovalo ve školce, venku nebo jinde na veřejnosti nebo pokud by frekvence jeho sebeuspokojování přesáhla únosnou mez, doporučuje paní psycholožka návštěvu odborného lékaře, dětského psychologa.