Každoročně se nám na Vánoce stává, že pod naším stromkem leží dárky, které jsou adresovány hned několika osobám najednou. Není to však proto, že to tak Ježíšek zamýšlel, ale protože papír, ve kterém je dárek pro dědu, byl minulé Vánoce obalem na dárek pro maminku a rok předtím hostil překvapení pro tátu. Nastává pak poněkud trapné dohadování, kdo je adresátem, které vyřeší až dárce, když poznamená že Ježíšek určitě chtěl tenhle dárek dát dědovi. V případě, že člověk, který dárky balil, zrovna nedává pozor, dochází k překvapivým situacím, kdy si maminka rozbalí pánské ponožky, a protože neví a dárek může být od dětí, tváří se, že ty ponožky se jí fakt budou nesmírně hodit.
Při rozbalování dárků se musí pěkně opatrně, nic nepotrhat a nezmuchlat, protože za rok budou papíry, jako když je najdem.
Pod stromečkem nám leží i dárky, které Ježíšek z nějakého důvodu zapomněl popsat, a v případě, že pocházejí z nějakého nepřítomného zdroje, pak zbývá jen po rozbalení hádat, komu by asi měly náležet. Často se zjistí, že to Ježíšek myslel jinak, než jak dopadla rodinná dedukce, a potom se chudák, kterému rodinná rada dar přidělila, musí dárku vzdát ve prospěch skutečného adresáta.
Myslím, že takové situace se nedějí jen pod naším stromkem. Balení dárků se prostě nevěnuje taková pozornost, jakou by zasluhovalo. Ale je to škoda, balit dárky je vlastně hrozně zábavné a milé. Nelitujte peněz za mašle a papíry, vyberte pro každého takový papír, jaký by se mu líbil. Uvažte ohromné mašle a na každý dáreček přidělejte ozdobnou cedulku se jménem obdarovaného. Ať všichni obdarovaní vidí, že jste dárky pro ně nejen vybrali a koupili, ale mysleli jste i na to, aby měli z dárečků radost, ještě než je rozbalí.
Reklama