Když jsem podruhé otěhotněla, byly staršímu synovi čtyři roky a o všechno kolem nastávajícího miminka se živě zajímal. Jak v bříšku miminko roste, jak se tam má, co tam dělá, co tam jí, a především, jak se tam dostalo? Vždycky jsem si myslela, že nebudu jako mí prudérní rodiče, kteří se mnou o sexu nikdy v životě nehovořili, takže když jsem v pětadvaceti vdaná otěhotněla, bála jsem se to mamince říct, protože jsem se styděla, že mamince bude jasné, co s manželem po nocích provádíme. Ale také jsem doufala, že otázky sexu budeme se synem řešit později, ale hlavně ve dvou – i s tátou. No ale co, řekla jsem si, otázka je tady, víckrát nemusí padnout, synáček je maličký, nemusím se před ním stydět, tak to snad spolu zvládneme.
A tak jsem mu s mnoha příkrasami, opatrně a jazykem dětí vyprávěla, co dělají máma s tátou, když si chtějí pořídit miminko. Vypadal poněkud zaraženě, zeptal se mně, jestli to dobře pochopil, což jsem mu po kontrolních dotazech potvrdila. Pak se zamyslel a zeptal se s poněkud ironickým přídechem: „A to si to ta maminka jako nechá líbit?“

Milena