A protože je pro dítě základním sociálním prostředím rodina, se kterou je ve stálém kontaktu, stává se často, že je dítě týráno, a to především psychicky, právě v rodině. Příčiny mohou být různé, ať už vysoké pracovní nasazení rodičů, špatná finanční situace rodiny a z ní plynoucí stress, konzumace alkoholu atd…Dítě své rodiče miluje a vidí v nich největší autoritu, nechápe proto, že rodič může selhat, myslí si, že si rodičovo chování zaslouží, že je zlobivé, špatně se učí, nedostatečně výkonné apod. Z toho plynou mindráky, které mohou děti provázet až do dospělosti.

Jakého chování bychom se měli vůči dětem vyvarovat, co může dítěti způsobit trauma:
Podceňování, častý křik, nadávání, přehnaná kritika, sekýrování, naše vlastní podrážděnost, ignorace, izolace o samotě, porušování soukromí (např. čtení dopisů), hádky rodičů před dětmi, zesměšňování, odepírání pochvaly, vyhrožování, odmítání díttěte či jeho schopností, negativní nálepkování.
Ruku na srdce, milé maminky a tatínkové, nedopouštíme se náhodou některého z těchto násilnických projevů vůči dětem i my? Pokud ano, měli bychom si uvědomit, že život v klimatu citového strádání je pro naše dítě permanentní zatěžkávací zkouškou. Nezapomínejme, že citové týrání nechává někdy v dětech hlubší a bolavější rány než fyzické strádání.

Pokud se potřebujete poradit nebo vám chybí informace, obraťte se na RŮŽOVOU LINKU – 02/73 73 43 nebo DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM 02/612 10 612.