Mám čtyřletou dcerku a poslední dobou každou noc po půlnoci přichází k nám do postele a spokojeně spí až do rána. Ze začátku jsme si s manželem říkali, že se jí asi něco hrozného zdá a že se bojí. Připadalo nám to roztomilé. Z našeho zlozvyku se ale nemůžeme nijak vymanit, protože se z nočních pochodů stalo pravidlo. I když naše holčička spokojeně usne, vypadá to, že se jí nic nezdá , tak stejně přijde. Navykla si s sebou nosit i všechny „havěti, co má ve své postýlce“ Takže když se vzbudíme, není s námi v posteli naše dítě, ale i její medvídci a panenky. Je to hrozné, ale co s tím?

Tento zlozvyk se opravdu špatně odbourává. Většinou začnou děti v noci vyhledávat rodiče, když se jim zdá špatný sen nebo se něčeho v pokojíku bojí. Je dobré všímat si věcí kolem dítěte, z čeho by mohly mít strach. Někdy je to banalita, která by nás normálně ani nenapadla. Třeba to může být zatažený závěs nebo zavřené dveře. Je dobré naučit děti usínat ve své posteli a před spaním si s ním povídat nebo mu číst pohádku. Pokud se nemůžete zbavit jeho nočních návštěv, přeneste ho spící zpět do jeho postele. Vychovávejte ho k tomu, že jeho postýlka je jeho místo na spaní a ne postel mámy. Pokud vám toto chování ze začátku připadá roztomilé, pletete si na sebe strašný bič. Pokud máte ještě starší dítě, které spí ve své, je to důvod k jeho žárlivosti k mladšímu sourozenci.


Markéta Kopecká
Reklama