Velký pátek - 29.3.2002 Na Velký pátek nepohneš se zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. Velkopáteční půst je ten nejpřísnější v celém roce. V mnoha rodinách se jí zbytky pečiva ze Zeleného čtvrtka, postní polévky, někde obědvají jen kávu. Bílá sobota - 30.3.2002 Skončením Bílé soboty končí taky čtyřicetidenní půst. Velikonoční přípravy vrcholí. Malují se vajíčka, uklízí se, chystají se velikonoční jídla. Beránek, koláče, vaří se klobásy, uzená šunka, vajíčka na tvrdo. Hod boží velikonoční - 31.3.2002 Ráno se posvěcují jídla: beránci velikonoční i jiní, tučné maso a slanina, jiný tuk (špek), holubi, holoubata, plecko, ryby, chléb a obětní koláče, sýr, vejce, mléko a med. Světily se ale i ostatní pokrmy. Svěcené pokrmy se potom jedly nebo posílaly jako dary. Žádné velikonoční jídlo nesmělo být dříve bez vajec. Ženy dávaly svým mužům vaječné svítky, které se jmenovaly mazance nebo pomazance, svítky nebo nádivky a skládaly se z mouky, smetany, vajec a uzeného masa. Bábovky, koláček, pletence nebo kolence, kroužky, jidáše, kaše s medem a perníky jsou také velikonočními pochoutkami. Zvláštní postavení na velikonočním jídelníčku mělo vejce a s ním i pečivo. Vejce jsou také základem mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem. Pojídaly se také jidáše, boží milosti a jiné drobné velikonoční pečivo, které bývalo často vylepšeno medem. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také maso kůzlečí nebo telecí. Typické bylo také kombinování masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, také s kopřivami, libečkem a jinými zelenými bylinkami. Pondělí velikonoční - 1.4.2002 Velikonoční pondělí se vyznačuje pomlázkou a obdarováváním koledníků. Pokud nevíte co pro malé koledníčky nachystat, nechejte se inspirovat dnešním článkem na Bydlení :-) ZDROJ: kniha Velikonoce v české lidové kultuře – Věra Frolcová
TÉMATA:
SEZONA