Je jasné, že mít vlastní vinotéku vzbuzuje tak trochu obdiv a uznání – „Ten umí žít,“ řeknou si o vás vaši přátelé. Víno však nestačí jen nakoupit, vyndat doma z tašky a tím považovat vinotéku za založenou. O víně se musí (alespoň) něco vědět.

O blahodárných učincích vína na lidský organismus věděli již staří Řekové.
Až do dnešní doby v něm bylo určeno a změřeno okolo šesti set složek - složité chemické sloučeniny se většinou vyskytují ve stopovém množství. Přesto však hrají důležitou úlohu při hodnocení vína čichem a chutí.

Víno tedy není jednoduchým roztokem vody a alkoholu. Je složeno z velkého
množství prchavých nebo pevných látek, jejichž poměr se liší podle půdy, odrůdy, vodních srážek, slunečního svitu, ročníku atd. Tento poměr dává každému vínu jeho originalitu.

Orientovat se na trhu s vínem, není nic jednoduchého, a proto je vždy lepší vína nakupovat ve specializovaných prodejnách – vinotékách. Tak jako se obracíme na odborníky při výběru kosmetiky a většinou to dražší nekupujeme v supermarketu, tak i víno bychom měli nakupovat se stejnou pečlivostí a určitě u odborníků.

Při skladování vína bychom měli mít na paměti, že nejdůležitějším faktorem
je vybrat pečlivě víno - ne každé je vhodné ke skladování. Místnost, ve které se víno skladuje by neměla kolísat a měla by se pohybovat mezi 5-15 stupňů Celsia, měla by mí,t vyšší přirozenou vlhkost a měla by být tmavá.
Skladovaná vína musí ležet v takové poloze, aby korek byl zalit vínem a
zabránilo se tak jeho smršťování a oxidaci vína. V podstatě by měly být simulovány podmínky, jaké jsou ve vinném sklepě.
Za informace o víně děkujeme vinotéce Cellarius v Praze 2, Budečské ulici, jejichž internetovou adresu najdete v rubrice Důležité odkazy.