
O podobné potíže si koledujete například tehdy, když věnujete málo pozornosti výběru vhodného plemene. Pokud zvažujete koupi psa, zahleďte se nejprve do vlastního nitra a poctivě si odpovězte na otázku: Jsem silná osobnost, která si dokáže zjednat respekt? Jsem důsledný? Dokážu neoblomně trvat na splnění svých příkazů? Dokážu psisku případně i nalískat, když si ze mě bude dělat dobrý den? Pokud jste si na většinu otázek odpověděli záporně, patříte mezi „měkoně", které rozloží jediný hřejivý psí pohled zpod chlupaté ofiny. Tím spíše pečlivě volte plemeno, protože silný pes v kombinaci se slabým pánem - to je poukázka na vážné problémy. Nejen že se musíte vyhnout rotvajlerům, německým ovčákům, dobrmanům či buldokům, ale překvapivě by vaše volba neměla padnou ani na jorkšírského teriéra či Jack Russelova teriéra. Proč? Právě proto, že jsou to teriéři, kteří bez ohledu na velikost potřebují pevnou ruku.
Jak poznáte, že váš pes převzal roli vůdce smečky? Bude vám po psím způsobu hrozit, cenit na vás zuby. Dost možná vás i kousne. Ne proto, že vás nemá rád. Brání jen své postavení nejsilnějšího jedince. Stejně bude zacházet i s ostatními členy rodiny, které sice nepovažuje za konkurenci, ale postaví se jim ve chvíli, kdy vstoupí do jeho výsostných vod. To znamená - přiblíží se k jeho misce, přivlastní si jeho hračku nebo mu budou chtít česat srst. Pes, který nemá jasno v hierarchii smečky, bude stále vyžadovat vaši pozornost. Ovšem pokud se k němu přiblížíte ve chvíli, kdy o vaši společnost nebude mít zájem, může zareagovat agresivně.
Pokud máte pocit, že vám pes přerůstá přes hlavu, nezbývá, než změnit modely chování vůči němu. Zvíře musí okamžitě pocítit, že pánem jste za všech okolností člověk. Převýchovu zahájíte tím, že nejméně týden budete ke svému psu zaujímat odtažitý postoj, a to nejen vy, jako vůdce smečky, ale i celá vaše rodina.
Změňte obvyklou dobu krmení - je důležité, aby pes zjistil, že potravu dostává ve chvíli, kterou určíte vy. V žádném případě se s ním nedělte o své vlastní jídlo. Rázně zamezte přístupu psa do své postele a nedovolte mu ani odpočinek ve vašem křesle nebo na gauči. Pokud se tam zvíře uloží, pak jen s vaším nepřehlédnutelným souhlasem. Dokonce byste si, jako správný vůdce smečky, občas měli sednout do jeho pelíšku. Lásku váš pes potřebuje stále a také byste mu ji měli průběžně projevovat. Nevšímavost je na místě jen ve chvíli, kdy si chce zvíře na vás něco vynutit. Nezapomeňte si se svým psem hrát, ale i při hře mějte stále "navrch". Důležitou roli hraje i česání, které by měl pes snášet často a bez jakýchkoli protestů. Pokud společně se psem procházíte úzkými dveřmi nebo dalšími podobnými prostory, pamatujte, že první jdete vy, a ne pes. Také mu dejte jasně najevo, že nesmí skákat na vás, ani na židle či stoly.
K vynucení poslušnosti není třeba tělesných trestů. Stačí, když budete používat jasné a srozumitelné povely - a to i intonačně - a budete trvat na jejich splnění. V povelu by se měla vždy objevit nějaká znělá hláska, například "r". V komunikaci se svým psem byste měli používat nejméně tři hlasové polohy - pochvalu, příkaz, o němž se nediskutuje, a zákaz. Dokážete-li tyto tři typy povelů odlišit, bude pro psa snadnější je respektovat. A ještě něco - splní-li pes váš příkaz, vždy by měl následovat povel VOLNO.
Jestli si zatím doma připadáte jako páté kolo u vozu, protože jí nesmlouvavě vládne malý jezevčík, přejeme vám, aby se to brzy změnilo. A pokud jste už našli recept na báječné soužití se čtyřnohým kamarádem, ať vám to dlouho vydrží!
Nový komentář
Komentáře
Výběr vhodného plemene je celkem fuk, důležité je to plemeno poznat a porozumět tomu jednomu konkrétnímu pejskovi.
Mám ráda velké psy, ale právě proto, že si nejsem jistá, kdo by byl ten dominantní páníček, pořídila jsem si raději kočku. Je škoda, že velká spousta silných a dominantních psů končí v útulku díky špatné výchově.
Tak, tak. Nám se útulkáč osvědčil, ale je to voříšek, kterého zřejmě někdo vyhodil na ulici. A byl docela mladý, když jsme si ho brali. Do čistokrevného psa z útulku bych nešla. Nevím jak v jiných útulcích, ale v tom našem starém o psech lžou jako když tiskne.
No musím potvrdit, máme jezevčíka a toho jsme pěkně rozmazlili a hlavne já jsem typ měkoň tak je s ním občas těžké pořízení
.
mamča: taky jsme měli psa, který nemohl být doma sám. Byl z útulku, takže kdo ví, odkud ten jeho strach pramenil. Protože jsme při nejlepší vůli nemohli zařídit, aby nebyl doma sám ani chvilku, pomohla jednoduchá věc - další pes. Od té doby si sousedi nemůžou vynachválit ticho.
Jinak k těm plemenům, co se nehodí pro "měkoně" bych ještě každopádně přidala lovecká plemena, hlavně tolik oblíbené kokršpaněly a jezevčíky.